|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Renesanční zámek pochází z roku 1604 a vznikl přestavbou gotické tvrze, o níž máme zmínky z konce 14. století. Byl centrem správy blanenského panství až do poloviny 18. století, kdy rod Salm-Reifferscheidt koupil léno Blansko a spojil ho se svým rájeckým panstvím. Zámek vystřídal mnoho majitelů od Žalkovských ze Žalkovic, Lvů z Rožmitálu, Gellhornů až po Salmy, kteří ho vlastnili do roku 1945. Za třicetileté války byl zámek v letech 1643-45 poškozen Švédy. Významnou přestavbu prodělal zámek za hrabat z Gellhornu koncem 17. století, kdy byla navíc postavena věž s hodinami, a koncem 19. století. Zámek měl v původní podobě asi 30 místností a posledními majiteli byl obýván zřídka. Do roku 1896, kdy Salmové prodali blanenské železárny firmě Breitfeld-Daněk, se zde také nacházelo správní centrum železáren. Celou 1.polovinu 20. století byl zámek majiteli pronajímán blanenským obyvatelům; koncem 60. let 20. století byl zrekonstruován do původní renesanční podoby. Od roku 1969 je sídlem blanenského muzea. Zámek má čtyřkřídlovou dispozici s vnitřním obdélníkovým nádvořím a pilířovými arkádami. Při jihozápadním nároží průčelí se zachoval zbytek válcové věže původní gotické tvrze. Zámek je jednopatrový se zdobeným štítem ve stylu holandské renesance. |
||
|
