|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Vodní zámek Blatná leží 95 km jižně od Prahy a přibližně ve stejné vzdálenosti od rakouských a německých hranic. Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, o němž je první písemná zmínka v roce 1235 a podle kterého dostala své jméno i při něm vyrůstající osada. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220. Nejvýznamnější doba hradu začíná v 15. století příchodem rodu Lvů z Rožmitála. V této době dosahuje rod svého vrcholu. Sestra blatenského Lva z Rožmitála (1446 - 1485) Johanka, se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když vedl velmi úspěšně poselstvo českého krále po západní Evropě. Za nich byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nátěnnými malbami datované z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený Rejtem (Reidem). Též z této doby se vyskytují nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal dalšími stavbami za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova a v 18. století za hrabat Serenyiů. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za kterých byly prováděny v první pol. 19. století vnitřní úpravy i regotizace celého objektu stavitelem B. Gruberem. Hildprandtova rodina pokračuje i nyní v rozsáhlé rekonstrukci zámku. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Park je celoročně přístupný návštěvníkům. |
||
|
