|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. stol., pravděpodobně rodem pánů z Bouzova, z nichž Búz byl v letech 1317-1339 prvním známým držitelem hradu. Ještě v průběhu 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v r. 1382 prodali panství markraběti Joštovi, ten je pak v r. 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století, i když se v jeho držení vystřídali příslušníci dvou větví tohoto roku. V roce 1408 postoupili synové Heralta z Kunštátu bouzovské panství svému strýci Bočkovi z poděbradské větve. Je velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, když jeho otec Viktorín na Bouzově prokazatelně sídlil. Jiží z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472-1481 byl majitelem Bouzova Jan ze Šelmberka a poté se hrad opět vrátil do rukou pánů z Kunštátu. V r. 1494 zapsal Boček Kuna z Kunštátu bouzovské zboží Hanušovi Haugvicovi z Biskupic. Panství se do té doby již značně rozrostlo, v zápise jsou uváděny hrad a městečko Bouzov, městečko Loštice a dalších 28 okolních vsí nebo jejich částí. V r. 1547 přešlo panství na Prokopa Podstatského z Prusinovic a po jeho smrti bylo rozděleno na dvě části. Větší část s hradem převzal Jindřich Podstatský, menší část Jetřich Podstatský. V r. 1583 prodal Jindřich svou část s hradem Nakserovi z Chotějovic, ten ještě téhož roku prodává panství Janovi Bergerovi z Bergu. Dalším majitelem hradu byl od r. 1617 Fridrich z Oppersdorfu. O osudech Bouzova za třicetileté války je málo zpráv. Někteří historikové uvádějí, že se Bouzov udržel proti Švédům a stal se jednou z mála císařských základen, jiné prameny však uvádějí, že byl císařským vojskem opuštěn a v roce 1645 byla Švédy úplně pobořena opevnění z přední strana. Archiválie potvrzující jeden či druhý názor zatím nebyly nalezeny. |
||
|
