|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Ojedinělý soubor rekonsturovaných pravěkých a raně středověkých obydlí a technologických zařízení, vzniklý jako výsledek dlouholetého odborného archeologického experimentu. Vstupujete do archeologického skanzenu ve Březně u Loun. Areál vznikl jako výsledek dlouholetého archeologického výzkumu, který probíhal na březenském nalezišti od poloviny padesátých let. Odkryté objekty z různých období pravěku a rané doby dějinné přivedly autorku výzkumu PhDr. Ivanu Pleinerovou, CSc. z Archeologického ústavu ČAV v Praze k záměru ověřit vědeckým experimentem starobylé technologické postupy a dovednosti, potřebné k vybudování různých typů objektů a dále vyzkoušet i její funkční vlastnosti. Experimentální práce probíhaly ve Březně v osmdesátých a na počátků devadesátých let. Výsledkem těchto prací, jejichž vědeckou hodnotu uznává odborná veřejnost u nás i v zahraničí, je současná podoba skanzenu. Skanzen je nyní součástí Okresního muzea v Lounech, které Vás zde vítá a přeje Vám příjemné zážitky z této návštěvy dávné minulosti. Tzv. dlouhý dům z maldší doby kamenné (cca 4000 př. Kr., období kultury s vypíchanou keramikou) s kůlovou konstrukcí. Boční stěny z otesaných fošen a čelní stěnu se vstupem, tvořenou výpletem ze silných prutů mezi nosnými kůly, pokrývá silná vrstva mazancové omítky. Dům je zajímavý svým lichoběžníkovým půdorysem, užší zadní stranou obrácenou k severu proti směru převládajících větrů. Střecha je sedlová, mírně se sklánějící k zadní straně. Je pokryta rákosovými došky, připevněnými ke krovu řemínky ze syrové hovězí kůže. Uvnitř objektu je otevřené ohniště a vestavěné odkládací patro v jihovýchodní části domu. Tento dům byl využit k experimentálnímu obývání s cílem ověřit tepelné poměry v takto rozměrném objektu v zimním období. Časně slovanská chata ze 6. st.n.l., z části zahloubená do terénu (tzv. polozemnice), je postavena na obdélníkovém půdorysu se zaoblenými rohy. Stěny jsou uvnitř zpevněny výpletem z průtů a slabších větví. Sedlovou střechu krytou rákosovou krytinou pokrývají dva protilehlé kůly nesoucí slemeno a konstrukci krovu. Obě boční stěny i průčelí jsou omítnuty mazanicí, tj. hlínou promíšenou plevami, řezanou slámou a travinami. Mazanicový pokryv je užit z části i na střeše. Vnitřní vybavení chaty tvoří otevřené ohniště v severozápadním rohu a prosté lože. Chata je ohražena pleteným plotem z tenčích prutů. Tato chata je první stavbou vybudovanou ve Březně počátkem osmdesátých let. Byla používána k experimentálnímu bydlení v zimních podmínkách. Výsledky těchto výzkumů přineslý důležité údaje o teplotních poměrech v takovýchto zahloubených obydlích, v nichž žili nejstarší Slované na našem území. Zásobní obilní jáma z časné slovanského období. Má válcovitý tvar a je chráněna sedlovitým přístřeškem. V takových jamách byly dlouhodobě uchovávány zásobí obilí určené jak ke spotřebě, tak pro setí. Vnitřek jámy byl vypálen a před uložením obilí vystlán slámou. Po nasypání zrna byla jáma zakryta kombinovaným víkem ze dřeva, slámy, hlíny a drnů. Tím bylo dosaženo neprodyšného uzavření obilnice a uvntiř se vytvořilo mikroklima chránící obilí před zkázou. Takovéto jámy patřily k běžnému vybavení slovanských sídlišť. Experimentálně bylo v této zásobní jámě uloženo obilí a byly zkoumány podmínky uložení, vnitřní teplota a trvanlivost a klíčivost zrní v průběhu delšího časového úseku (asi tři roky). Slovanská zásobní jáma na obilí, chráněná kuželovitou stříškou z rákosových došků. Tato jáma má láhvovitý tvar s úzkým hrdlem a rozšířenou skladovou částí. Tak jako předchozí sloužila i tato k dlouhodobému uchování zásob obilí a byla upravováná a uzavírána obdobným způsobem. Germánská chata z doby stěhování národů ze 6. st.n. l. Tato obdélná stavba má kůlovou konstrukci a rákosovými došky krytou sedlovou střechu. Stěny jsou zhotoveny z tesaných fošen a omazány mazanicovou omítkou. Dveře jsou opatřeny závorou ovladatelnou zvenčí jednoduchým klíčem. Při archeologickém výzkumu předlohy této chaty nebylo zachyceno ohniště. Nález sady tkalcovských závaží z pálené hlíny svědčil o výrobním charakteru stavby. V této chatě je rekonstruován jednoduchý tkalcovský stav, na němž byly v rámci experimentu ověřovány způsoby tkaní látek. Jednoduché vybavení chaty je tvořeno dlabaným korytem na vodu, replikami keramických tkalcovských závaží a nádobu. Zvýšený záhonek zpevněný košatinovým výpletem z proutí, určený k pěstování léčivých nebo užitkových rostlin. Roubená slovanská chata z 9. st.n.l. má zhruba čtvercový půdorys a je mírně zahloubená do terénu. Stěny jsou zbudovány z dřevěných fošen zapuštěných do rybinovitých zářezů rohových trámů. Spáry mezi břevny jsou vymazány mazanicí. Střecha je kryta slaměnými došky a jsou v ní ponechány otvory pro odvávění kouře. Dveře jsou opatřeny závorou ovladatelnou zvenku jednoduchým klíčem. Chata má úplné vnitřní vybavení, jak je bylo možno zrekonstruovat podle archeologické situace zjištěné výzkumem a z analogií z jiných nalezišť. Otopným zařízením je pícka z kamenů a hlíny. V obytné prostoře jsou kromě lavic na spaní další další součásti vybavení tehdejší domácnosti včetně replik keramiky a nářadí a kamenného ručního rotačního mlýnku na obilí. I tato chata sloužila k experimentálnímu bydlení rodiny s malými dětmi v letním období. Tento pokus umožnil nahlédnout do běžného chodu slovanské domácnosti v 9. st.n.l. Slovanská hrnčířská pec z 9. st.n.l., vestavěná do svahu nad korytem potoka. Topeniště je umístěno na východní straně, kopule pece je opatřena komínovým otvorem a uzavíratelným otvorem v boku, určeným ke vkládání a vyjímání vypalované keramiky. Pec je chráněna jednoduchým přístřeškem a stěnou z tesaných fošen. V této peci byl opakovaně prováděn odborně sledovaný experimentální výpal replik pravěké i slovanské keramiky. Výsledky těchto pokusů jsou vystaveny jako součást výbavy chat. Tato pec je jediným objektem skanzenu, který nebyl na březenském nalezišti archeologickým prozkoumání. Byla postavena na základě nálezu na hradišti v Nitře-Lupce na Slovensku. Jáma určená k výpalu keramiky na otevřeném ohni. Od východu je chráněna lehkým pleteným plůtkem z proutí. Tento způsob primitivního pálení keramiky byl používán od pravěku. |
||
|
