Turistické informační centrum České Budějovice
Vítáme Vás HistorieAkceUbytování Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Pohlednice
Pošlete svým známým elektronickou pohlednici, např. tuto:
 
České Budějovice
 
Poslat tuto pohlednici

 
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20942)
Ne  (4398)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Město České Budějovice bylo založeno v roce 1265 Přemyslem Otakarem II. jako město královské, sloužící k opoře královské moci. Pro České Budějovice je charakteristické náměstí Přemysla Otakara II. Toto čtvercové náměstí o rozloze větší než jeden hektar (133x133) patří k největším a také k nekrásnějším nejen v Čechách, ale také ve střední Evropě. Dominantou je kašna z 18. století se sousoším J. Dietricha, znázorňujícího Samsona zápasícího se lvem. Původně tato kašna sloužila jako vodní nádrž, jež byla součástí městského vodovodu. Nádrž vnitřního půdorysného průměru 15 m a maximálního využitelného objemu 200m3 dokázala pokrýt i vysoké nárazové odběry vody.
 
Nedaleko kašny je v dlažbě, která se zachovala ze třicátých let našeho století tzv. „Bludný kámen“ a to v místech, kde údajně stával popravčí špalek. Ve středověku se na náměstí konala z odstrašujících důvodů řada veřejných poprav a kámen je spjat právě s jednou z nich. Podle záznamů městských kronikářů bylo roku 1470 nebo 1478 najednou sťato 10 mladíků, z nichž jeden při zatýkání zabil městského rychtáře. Protože žádný nechtěl prozradit viníka, byli popraveni všichni. Tradice o skutečné události se rozvinula v pověst, do níž byl zahrnut i pamětní kámen. Kdo jej podle ni po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města.
 
Celé náměstí je lemováno barokními měšťanskými domy s podloubími, z nichž upoutá zejména honosná radnice. O radnici se v našem městě hovoří od roku 1387. O tom, kdy byla přesně postavena, jak vypadala, není nic známo. Z útržkovitých informací víme, že stavba nijak nevybočovala z běžné podoby soudobého měšťanského domu. Tato první radnice byla postavena na rohu Radniční a Biskupské ulice, tedy ve stejné poloze jako na protější straně chrám sv. Mikuláše. Roku 1555 byla původní radnice i sousední dům zbourána a započalo se s výstavbou nové renesační radnice s masivní nárožní věží s hodinami. Autorem byl italský stavitel Hans Spatz. Budova byla dokončena o tři roky později. Ovšem v letech 1641 a 1655 byla radnice poškozena požáry a již v roce 1720 se uvažovalo o její komplexní přestavbě, tentokráte ve stylu barokním. O sedm let později bylo započato postupným bouráním a přestavováním radnice. Tyto práce skončily o tři roky později. Autorem byl italský stavitel Anton Erhart Martinelli. Dílo však nakonec realizoval Pavel Konečný z Třeboně. (Tento stavitel stavěl také Samsonovu kašnu). V její výstavnosti se odráží tehdejší hospodářský rozmach města i svrchovaná moc městské samosprávy uvnitř hradeb. Rozložitá fasáda nese nad prostředním oknem českobudějovický městský znak, obklopený zemskými znaky Moravy, Čech a Slezska, po stranách pak antické motivy se znázorněním důležitých měšťanských ctností – statečnosti a věrnosti. Tytéž vlastnosti jsou symbolizovány dvěma obrazy ve štítě u paty prostřední věže, rovněž čtyři alegorické sochy od Josefa Dietricha, umístěné na atice, personifikují základní měšťanské ctnosti Moudrost, Statečnost, Spravedlnost a Opatrnost (dnes kopie). Na fasádě nelze přehlédnout ani čtveřici mohutných plechových chrličů ve tvaru draků, nyní nahrazených kopiemi. Z lucerny na střeše prostřední věže hraje kolemjdoucím zvonkohra z roku 1995, umístěné v rámci výročí oslav založení města (730).
 
Z náměstí se vydáme k další nepřehlédnutelné dominantě města, jíž je Černá věž. Tato bývalá strážní věž a zvonice byla se svými 72 metry do nedávné doby nejvyšší stavbou ve městě. Z jejího ochozu je nádherný výhled na celé Budějovice a nejbližší okolí. Věž má celkem 5 zvonů z nichž největší má jméno Bumerin (1723 – hmotnost necelé 3,5 t) a nejmladší Budvar (1995). Přímo pod Černou věží , na malém prostranství před katedrálou, zaujme naši pozornost pomník biskupa Jana Valeriána Jirsíka, zřízený z vděčnosti za neúnavnou práci především pro zdejší české školství.
 
V těsném sousedství Černé věže stojí za pozornost velký barokní chrám sv. Mikuláše ze 17. století . Původní kostel byl založen současně se vznikem Českých Budějovic (1265) a někdy kolem přelomu 13. a 14. století byl dokončen. O jeho původní podobě nejsme téměř vůbec informováni, zato však víme, jakou výraznou dominantou se stal pozdně gotické přestavbě z let 1518-1535, v jeho čele stála věž, další se tyčila v sousedství presbytáře a do značné výšky čněla rovněž střecha nad hlavní lodí, zakončená štíhlou věžičkou. V červenci podlehl tento chrám s veškerým vnitřním zařízením ničivému požáru, ale vzápětí se za vydatné pomoci dobročinných sbírek mohlo přikročit ke stavbě nového svatostánku. Byl vyzdvižen mezi lety 1642 – 1649 v barokním stylu podle návrhů Giovanniho Ciprianiho a Francesca Canevale, stavělo se spěšně na úkor solidnosti, takže již v roce 1683 musel stavitel Giaccomo di Maggi opravovat vstupní průčelí.
 
Procházku pokračujeme ulicí U Černé věže, jejíž nejstarší tradiční název „Židovská” pocházel již ze středověku a připomínal skutečnost, že tu byla od poloviny 14. století do roku 1505 usazena židovská komunita, na místě domu č. 13 stávala gotická synagoga, za rohem v Hradební uličce se koncem 15. století nacházel malý židovský hřbitov. Mezi další zajímavé objekty v této ulici patří moderní dům „U Hájíčků” (č. 9) z roku 1911 se secesními prvky, ale především goticko renesanční Wortnerův dům s krásnou atikou…
 
Ve Wortnerově domě dnes sídlí Alšova jihočeská galerie, pořádají se zde výstavy děl jihočeských umělců a přednášky o umění. Před posledním domem zabočíme do leva do úzké Hradební uličky, která po celé své délce probíhá podél bývalých městských hradeb, vlastní zbytky opevnění však v této části nejsou patrné. Aniž bychom odbočili, míjíme Plachého ulici s pěkně zachovalým loubím, a přicházíme ke křižovatce s rušnou Krajinskou třídou.
 
Rozlehlý rohový objekt po levé straně v sobě ukrývá zbytky někdejšího špitálu sv. Václava, který zde působil od začátku 14. až do konce 18. století. Krajinskou třídou pokračujeme vlevo, směrem ke středu města, přičemž si po obou stranách můžeme všímat renesančních, barokních a klasicistních domovních fasád-v případě nepříznivého počasí lze téměř celou ulici projít krytým podloubím. Zastavíme se na první křižovatce, abychom si prohlédli další z budějovických zajímavostí – masné krámy. Nejedná se o nízkou zato však protáhlou rohovou budovu, která kdysi sloužila skutečně k prodeji masa a chleba. Masné krámy sem v roce 1364 nařídil přesunout král Karel IV., nespokojený s jejich původním umístění přímo uprostřed náměstí. V roce 1953 došlo k úpravě objektu na proslulou restauraci, vyhledávanou zejména milovníky budějovického Budvaru.
 
Od Masných krámů zamíříme na Piaristické náměstí, působivé historické zákoutí, kde stojí nejstarší budovy města, klášter s kostelem Obětování panny Marie z roku 1265, k němuž z druhé strany přiléhá takzvaná Bílá věž, a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. Klášter ani sousedící zahrada nejsou bohužel přístupné veřejnosti, v klášterním kostele je však možno obdivovat několik zajímavých oltářů, varhany z konce 17. století, nástěnné malby z 16. století či sochu Panny Marie budějovické. Vydáme-li se z Piaristického náměstí severním směrem projdeme malebnou Panskou ulicí, v níž se kromě spousty měšťanských domů vzácně zachoval srub z 15. století, k Rabenštejnské věži ze 14. století, jež byla součástí městského opevnění.
 
Vrátíme-li se směrem jižním, můžeme podél slepého ramene Vltavy vidět poměrně kompaktní zbytky hradebních zdí s dalšími věžemi – polokruhovou baštou Otakarkou a takzvanou Železnou pannou, která podle pověsti ukrývala ve svých útrobách mučírnu. Od soutoku řek Vltavy a Malše se Biskupskou ulicí, pojmenovanou podle biskupského sídla z 18. století, vrátíme zpět k výchozímu bodu naší okružní cesty – na náměstí. Kdo by se chtěl vydat po stopách památek na slavnou koněspřežní železnici, spojující kdysi České Budějovice s hornorakouským Lincem, mohl by vidět budovu bývalého zájezdního hostince U Zelené ratolesti na Husově třídě, budovu bývalého solního skladu v České ulici nebo dům na nároží ulic České a Piaristické, kde bývala pokladna a nástupiště osobní přepravy. Nejvíce však vypoví o této unikátní technické památce muzeum v bývalém nádražním domku v Mánesově ulici.

 

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz