|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historie Choltic První písemná zmínka o Cholticích je z 25. října 1285. Je to listina, kterou král Václav II. dává Záviši z Falkenštejna města Lanškroun, Poličku a hrad Landsperk. Jako svědek tohoto daru podepsal listinu také Beneš z Choltic. Prvním majitelem panství byl Beneš z Choltic. Prvním větším rodem, vlastnící Choltice, byli Boubínští z Újezda, poté nazývaní Choltičt z Újezda. íRoku 1541 koupil polovinu Choltic Jiřík Gerštorf z Gerštorfu a roku 1542 přikoupil i druhou polovinu. Gerštorfové byli významný rytířský rod lužického původu a jejich přičiněním bylo choltické panství jedno z největších v Čechách (jednalo se 16 vesnic). Gerštorfové zde žili až do roku 1623. Byli přívrženci tzv. zimního krále a po bitvě na Bílé hoře raději opustili království. O majetek se soudili, ale ten jim byl zkonfiskován a roku 1623 choltické panství koupil Kryštof Šimon z Thunu. Rod Thunů vlastnil Choltice s desetiletou přestávkou až do roku 1945. V dubnu 1945 opustila Choltice spolu s ustupující německou armádou manželka posledního majitele panství JUDr. Leopolda Thuna, který zemřel v roce 1944. Jeho majetek byl na základě Benešova dekretu zabaven a obec získala v roce 1946 zámek s přilehlou oborou, který ve třech splátkách zaplatila Fondu národního majetku. Po Kryštofu Šimonovi vlastnil thunovská panství Jan Sigmund Thun a jeho tři nejmladší synové se stali zakladateli thunovských majorátů – děčínský založil Don Maxmilián, klášterecký Michal Osvald a choltický Romedius Konstantin. Když se Romedius Konstantin ujal správy majetku, byl původní zámek po Gerštorfech neobyvatelný. Po dohodě s ostatními příslušníky rodu bylo proto rozhodnuto vystavět nové sídlo. Stavba zámku a kaple Zámek je raně barokní stavba s doznívajícími prvky renesance stavěná podle návrhu Lucca di Rossi z Pisy. Měl mít podobu čtverce, jehož 3 strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Středem celé stavby měla být uprostřed jižního křídla vestavěná kaple. Nedostatek finančních prostředků nedovolil stavbu dokončit, v podstatě je postavena polovina projektované stavby včetně kaple. V jižním křídle zámku je vestavěna kaple sv. Romedia. Je to osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami a píšťalami přerušovanými vinnou révou s andělíčky. Pilastry přecházejí nad mohutnou římsou v polosloupy s korintskými hlavicemi do kopule, která je zakončena obdélníkovou lucernou. Na římse před polosloupy jsou sochy sv. Petra a Pavla, čtyř evangelistů a čtyř učitelů církve. Na stropě lucerny je obraz sv. Trojice a kolem obrazy představující Romediovy ctnosti. V kopuli je 16 obrazů osob ze Starého zákona, mezi polosloupy je 10 obrazů s výjevy ze života svatého Romedia a níže jsou 2 velké čtvercové obrazy, rovněž s výjevy ze života sv. Romedia. Pod římsou je 10 elipsovitých oken, z nichž 5 je zazděno a na nich jsou namalovány sídelní hrady Thunů. Tyto nástěnné malby jsou dílem augsburského malíře Joana Stegera. Nad hlavním oltářem je dílo malíře J. M. Rothmayera, zobrazující sv. Romedia uzdravujícího člověka posedlého ďáblem. Tento obraz kapli daroval arcibiskup Jan Arnošt Thun. Stěny jsou zdobeny bohatou štukovou výzdobou – girlandami z ovoce, perlovcem, vejcovcem a jednorožci. Největší raritou kaple jsou zde umístěné (na rozích vchodů na kůr a obdélníkových oken) postavy známých kacířů – Ária, Šimona čaroděje, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Manesa, Nestoria, Luthera a Kalvína. (Thunové byli přísnými katolíky). Štuky jsou dílem Petra Pavla Vaga z italského města Como a pomáhali mu J. G. Aichler, A. Navalone a další. Na výzdobě kaple dále pracovali již zmiňovaný malíř Joan Steger, malíř a rytec Jan Reyvola a řezbář Jan Reiner. Zámek byl dostavěn již roku 1670, kaple zřejmě nebyla dokončena úplně. Ale již v roce 1678 se dokončuje vchod do kaple s toskánskými sloupy a balustrádou a tento rok je zřejmě i rokem ukončení stavby. Kaple však byla vysvěcena až 2. září 1691 arcibiskupem Janem Arnoštem Thunem. Podle úsudku našich předních znalců baroka, dnes již bohužel nežijících – dr. Z. Wirtha a dr. V. V. Štecha – je kaple jedna z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Výzdoba kaple zůstala v původním stavu až do dnešního dne, čas se tu zastavil koncem 17. století. |
||
|