 |
|
Chropyně byla původně poddanskou vsí cisterciáckého kláštera ve Vizovicích, kterou od roku 1481 drželi v zástavě páni z Ludanic (roku 1542 ji získali do dědičného vlastnictví). V roce 1535 byla povýšena na městečko s právem trhu a pečetě a se znakem vydry držící ulovenou štiku. V roce 1567 získal Chropyni od Ludaniců zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba však nebyla dokončena, panství získal odkupem v roce 1581 Jan Purkart Černčický z Kácova, v roce 1595 Šebor Pražma z Bílkova. Ten chropyňské panství prodal roku 1615 kardinálu Františku Ditrichštejnovi, který je v roce 1617 směnil olomouckému biskupství (později bylo připojeno ke kroměřížskému panství). Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a v letech 1642 a 1643 Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část mestečka. Původní jednopatrová manáristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally stavitelem Matyášem Porstem. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Historicko-romantické úpravy interiéru realizoval biskupský inženýr František Drbal. V roce 1892 byla po požáru nahrazena původní bohatě profilovaná střecha zámecké věže jehlovým zastřešením. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce zámku, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku byl určen pro muzejní expozice a výstavní účely.
|
- Dějiny Chropyně - V I. poschodí zámku je instalována expozice dějin Chropyně, která zahrnuje i historické sály Rytířský a Ječmínkův. Rozsáhlý Rytířský sál, který zaujímá dvě poschodí, vznikl na počátku 18. století, kdy starší část zámku, vybudovaná za kardinála Ditrichštejna, byl rozšířena o nové prostory. Po polovině 19. století nechal arcibiskup Fürstenberk provést v sále romantizující úpravy, za nichž vznikla kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a na stěnách byla instalována sbírka zbraní přivezená v roce 1855 ze zbrojnice biskupského hradu Mírov na severní Moravě. Sbírka představuje výzbroj pluku z doby třicetileté války - chladné a palné zbraně, výstroj. Ječmínkův sál již svým názvem odkazuje na místní pověst o spravedlivém králi, jejíž první písemný záznam pochází od hranické lékaře J. H. A. Gallaše z počátku 19. století. Sál se nachází v části zámku vybudované na počátku 18. století karlem Lotrinským a nazýval se také hostinskou jídelnou. V sále jsou mj. umístěna kamna z pestře polévaných kachlů, nesoucích znak a jméno olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna s letopočtem 1668, soubor středoevropského cínového nádobí z 18. století, nebo série akvarelů malíře Zdeňka Mlčocha, výtvarně zpracovávajících pověst o králi Ječmínkovi. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, které mělo na chropyňském panství dlouhou tradici, zemědělství a lidové kultuře.
- Památník Emila Filly - Ve II. patře zámku je instalován Památník Emila Filly (1882 - 1953), chropyňského rodáka, malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelného představitele modernismu v českém výtvarném umění. Kolekce vystavených obrazů chronologicky zachycuje malířův celoživotní umělecký vývoj. Přízemí s mramorovými sály je využíváno pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn rozsah nevelký Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Po roce 1989 se zámek Chropyně vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého.
|
Od roku 1985 se v zámeckém areálu každý lichý rok konají Hanácké slavnosti.
|
Zobrazit také loňské akce ...
|
duben – září: 900 – 1200, 1300 – 1600
|
30,- plné * 15,- snížené
|
S průvodcem, 60 min.
|
|
|
Prodej upomínkových předmětů.
|
|
|
V zámeckém areálu
|
Muzeum Kroměřížska
|
|
