Hrad a zámek Horšovský Týn

Po husitských válkách hrad přechází z církevních rukou do rukou světských feudálů. Jako jedni z prvních šlechtických rodů sem přicházejí Ronšperkové, páni z nedalekých Poběžovic. Okolo roku 1535 toto panství získal od nich do svého držení významný český rod pánů z Lobkovicz.

Prvním byl Jan mladší Popel z Lobkovicz, který zastával významné úřady v zemi a těšil se přízni krále Ferdinanda I. V roce 1547 vznikl ve městě rozsáhlý požár, který se rozšířil i na hrad a vážně jej poškodil. O tři roky později nechal Jan přestavět toto polorozbořené sídlo na zámek v novém, tehdy moderním renesančním slohu. V této podobě se zámek dochoval až do dnešní doby. Dědic Jana Popela syn Vilém byl odsouzen za účast na Stavovském povstání k trestu smrti a ke konfiskaci majetku. V roce 1623 panství koupil za nepatrný obnos jako levný pobělohorský konfiskát štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff – císařský diplomat. Trauttmansdorffové vlastnili zámek více než 300 let až do roku 1945, kdy na základě Benešova dekretu správu nad ním převzal stát.

Hrad a zámek Horšovský Týn je cenný tím, že po renesanční přestavbě v 16. století nebyl již později přestavován, až na drobné úpravy na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. století.

V roce 1996 byl celý areál pro svoji nesmírnou historickou hodnotu prohlášen Národní kulturní památkou. Do tohoto areálu patří nejen hlavní zámecká budova, ale i budova purkrabského paláce a téměř čtyřiceti hektarový přírodně krajinářský park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem. Dnes se zámek řadí k nejvíce zpřístupněným památkovým objektům u nás. V hlavní sezóně nabízí návštěvníkům čtyři návštěvnické okruhy s celkovou dobou prohlídky přes 4 hodiny.
 

• Sklepení - Přízemí gotického strážního hradu s unikátní, dosud neopravovanou, gotickou klenbou ze 13. století.
• Lovecká hala - Hala s loveckými zbraněmi a dochovanou roubenou dřevěnou zdí a kazetovým stropem pocházející z období renesanční přestavby v polovině 16. století.
• Hradní ložnice - Interiér renesanční ložnice, vyřezávané truhly, obrazy z období manýrismu.
• Hodovní síň - Stolování v renesanci, cínové nádobí, nástěnná tapisérie z přelomu 16.-17. století.
• Pracovna - Interiér pracovny s renesančním nábytkem, vystavena nejstarší dochovaná kniha ze zámku v Horšovském Týně z roku 1521.
• Velký sál - Původně ústřední reprezentační sál, nyní obrazárna. Obrazy benátské školy ze 16. století, transfery - nástěnné malby.
• Předkaplí - Spojovací místnost obytného traktu se zdejší kaplí, transfery - nástěnné malby.
• Hradní kaple - Raně gotická biskupská kaple vystavěná burgundskou stavební huťí v polovině 13.století, unikátně členitá gotická žebrová klenba, nástěnné malby - perla rané české gotiky.
• Hradní zbrojnice - Expozice historických zbraní je rozmístěna ve třech místnostech prohlídkové trasy Hrad. Tématicky je rozdělena na zbraně lovecké, zbraně orientálního původu a zbraně užívané ve válce..
  Lovecké zbraně pocházejí z 18. a 19. století. Pušky jsou francouzského, německého, rakouského a českého původu. Většina z nich vykazuje vysokou uměleckou hodnotu a úroveň výtvarného zpracování. Pažby jsou zdobeny řezbami, zámky a kování cizelováním a dalšími speciálními technikami. Kromě pušek je zde možno vidět další lovecké zbraně jako oštěpy a tesáky.
  Orientální místnost je věnována zbraním a zbroji pocházejícími ze všech koutů Orientu. Samurajské zbroje vytvořené s užitím tradičních lakových technik v kombinaci s hedvábím pocházejí z 18. a 19. století. Tureckou a balkánskou oblast zastupují jak střelné bohatě zdobené zbraně, tak zbraně pobočné (jatagany, turecké šavle). Ne příliš tradiční zbraně zastupují iránské bojové vidle, sečná zbraň nepálského kmene Gurků a jílce talváru (indická šavle).
  V poslední místnosti je možno vidět zbraně užívající se ve válečných konfliktech. Nejstaršími předměty jsou dělové hlavně z roku 1539 tzv. kartouny. Dále děla malé ráže z 17. a 18. století a velké pušky, tzv. hradebnice z 18. století. V neposlední řadě se zde nacházejí ukázky důstojnických šavlí a úřednických kordů.
• Jižní schodiště - Lovecké trofeje a rytiny.
• Erbovní sál - Soubor renesančních representačních sálů, nástěnné malby z 16. století s heraldickými náměty, portréty Habsburků, obrazy panství Trauttmansdorffů, obrazy květinových zátiší, příležitostné výstavy.
• Velká renesanční hala - Portréty bývalých majitelů zámku rodiny Trauttmansdorffů, kulečníkový stůl francouzského typu z poloviny 18. století.
• Alkovna - Přípravna jídel s ukázkou cínového nádobí několika období.
• Dámská ložnice - Interiér ložnice období baroka, lustr z benátského štípaného skla, intarsovaný sekretář z chebské dílny.
• Červený salón - Místnost odpočinkového charakteru vybavena francouzským rokokovým nábytkem, stropní freska "Adonis a Venuše", miniatury vídeňské školy, vzácný porcelán.
• Pánský salón - Salón se sbírkou 21 benátských vedut canalettovské školy, hráčský stolek francouzského typu "a la boule".
• Taneční sál - Rokoková výmalba sálu sloužícího k hudebním slavnostem, tangentový klavír, 32-ti strunná harfa.
• Malá jídelna - Místnost pro stolování s technickou raritou v podobě původních, stále funkčních, Edisonových žárovek z roku 1906, ukázky stolování, skla a porcelánu.
• Malá renesanční hala - Ebenový sekretář s palácovým efektem, vytvořeným pomocí zrcadel, a tajnými zásuvkami.
• Zelený salón - Předměty orientálního původu nebo jejich evropské napodobeniny - čínský koberec, japonské výšivky.
• Knihovna - Zámecká knihovna je typickou aristokratickou sbírkou doby baroka.
  Zakladatelem byl Adam Maximilian z Trauttmansdorffu. Nejstarším dílem, které v knihovně nalezneme, je biblická konkordace z roku 1521. Barokní ráz knihovny podtrhují kožené vazby knih se zlacenými hřbety. Na mnohých z nich je vytlačeno zlatým písmem jméno Trauttmansdorff. Zastoupeny jsou zde knihy latinské, německé a knihy psané jazykem aristokracie 18. století - francouzsky. Vedle encyklopedických děl jsou v knihovně bohatě zastoupeny typické šlechtické discipliny - genealogie a heraldika, literatura zemědělská a uměleckohistorické publikace s četnými rytinami. Velmi časté jsou právnické knihy, soubory zákonů a nařízení.
  Vývoj knihovny pokračoval i v 19. a na počátku 20. století. Celkem obsahuje téměř 15 tisíc svazků.
• Rytířský sál - unikátní soubor podobizen českých panovníků ze 17. a 18. století je umístěn ve velkém renesančním sále se záklopovým stropem. Hlavní část galerie tvoří podobizny knížat a králů z rodu Přemyslovců v životních velikostech. Je jich celkem 21 a zahrnují postavy bájné i historicky doložitelné, od Kroka, Přemysla Oráče a Libuše až po knížete - prvního dědičného českého krále - Vladislava II. Z významných českých knížat zde nechybí ani Vratislav I. a portréty jeho synů Václava a Boleslava.
  Vznik této portrétní galerie souvisí se zámkem v Jindřichově Hradci a rodem Slavatů. Ti nechali v průběhu 16. a 17. století postupně namalovat panovnické portréty od Přemyslovců v chronologickém sledu přes Lucemburky, Jiřího z Poděbrad, Jagellonce až po Habsburky. V roce 1691 však Slavatové vymřeli po meči a dědictví včetně portrétní galerie se rozdělilo na několik dílů. Tehdy se také jedna část dostala na Horšovský Týn, díky sňatku Karolíny Slavatové a Leopolda Antonína Trauttmansdorffa. Dědicové se však nespokojili pouze se získanou částí a měli zájem původní soubor opět scelit. Proto si nechali na doplnění galerie domalovat alespoň některé portréty. To také učinili pravděpodobně i Trauttmansdorffové. Kromě Přemyslovců vznikla proto také řada jedenácti habsburských podobizen, nikoliv již v životních velikostech, ale jako polopostavy.
  Z původního velkolepého souboru panovnických portrétů se největší díl dochoval právě zde na Horšovském Týně.
• Salón grafiky - Grafiky mnoha technik a několika časových období, empírový nábytek.
• Východní schodiště - Lovecké trofeje.
• Jízdárna - Unikátní sbírka kočárů a saní.
• Dětská expozice - Zajímavosti z interiéru dětského pokoje s thonetovým nábytkem, výstava dětských kočárků různých období.
• Osobní potřeby - Předměty denní osobní potřeby aneb od nočníku až k deštníku, cestovní potřeby.
• Osvětlovací tělesa - Ukázky nápaditosti tvůrců osvětlovacích těles.
• Porcelán - Užitkový porcelán ve všech podobách a ze všech koutů.
• Historické období - Zbytky historických pecí zámecké kuchyně a ukázky velkého množství nejrůznějšího nádobí.
• Lapidárium - Nálezy zbytků kamenných stavebních prvků.
• Ochozová chodba - Obranná chodba spojující purkrabský palác s ostatními částmi zámku.
• 1.patro - kuchyně, ložnice - Dobový selský interiér - bydlení služebnictva.
• 2. patro - 3 místnosti - Ukázka bydlení měšťanských vrstev ve službách šlechty.
• Gloriet - Původní gotická hláska přestavěna na vyhlídkovou věž.
• Loretánská kaple - Pravděpodobně první stavba tohoto druhu v Čechách.
• Letohrádek - Dříve zvaný Vdovský dům, který se nachází v těsné blízkosti zámku.