|
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 | Další >>
| Klasicistní zámek francouzského typu vznikl v letech 1763 - 1769 s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta I.A. Canevala. Současně se zámkem byla v roce 1767 založena zdejší zahrada, která v první čtvrtině 19. století získala volnou přírodně krajinářskou dispozici. V roce 1811 zdědil rájecký zámek Hugo František Salm, který se výrazně zapsal do kulturních tradic našeho národa jako vědec, organizátor a příznivec národního o ... | |
| Stavebníkem „perly Moravy“ byl poslední příslušník starobylého rodu, pan Jan Šembera z Boskovic. Zámek je vystavěn na uměle upraveném území vymezeném zdí s nárožními bastiony, obklopeném původně vodním příkopem. Toto "opevnění" se z větší části dochovalo spolu s torzem předzámčí, se zámkem a s okrasnou zahradou, upravenou podle ideálního projektu v letech 1961 až 1962. Vznik šlechtického obydlí a jeho výzdoby ohraničují zhruba roky 1575 až 1584. Koncepci architektury a její výzdoby vypracoval Jacopo Strada, činný na císařských dvorech ve Vídni a v Praze. Jeho představy uskutečnili umělci převážně italského původu nebo v Itálii vyškolení. Kromě architektury se bučovický zámek honosí umělecky náročně vyzdobenými interiéry se štukovými a malovanými ornamenty, symboly, postavami a výjevy ze starověkých dějin a z antické mytologie. Nástropní malby v Zaječím sále znázorňují "obrácený svět", v němž zvířata jednají jako lidé. Nástěnné malby v zámecké kapli, dokončené roku 1637, zobrazují výjevy ze života P.Marie a Ježíše Krista. Na nádvoří upoutává pozornost sousoší s figurou Baccha ve vrcholu, jež původně tvořilo střed kašny z roku 1635. Po smrti Jana Šembery roku 1597 připadl zámek jeho dceři Kateřině, provdané za Maximiliána z Lichtenštejna. Tak se Lichtenštejnové stali pány na Bučovicích. Ty pak přestaly být sídelním místem a do zámku byla umístěna ústřední hospodářská správa. Návštěvníkům se v Bučovicích nabízí prohlídka reprezentačních sálů. Namísto ztraceného původního mobiliáře jsou vybaveny dobovým nábytkem z jiných moravských sbírek. | |
| Prvními historicky doloženými majiteli území Nového Hrádku a několika blízkých vsí byli premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. V roce 1358 jej získal moravský markrabě Jan Jindřich, který zde buduje lovecký hrádek. Po jeho smrti se v držení panství střídají například Einzingerové, Krajířové z Krajku, Althannové nebo v devatenáctém století polští Mniszkové a Stadničtí. Areál zříceniny je tvořen dvěma hrady - starší gotickou stavbou s obytný ... | |
| Zbytky nevelkého hradu 3 km jihovýchodně od Hostimi založený v 1. polovině 14. století. V době uherských vpádů mezi lety 1420-1470 zpustl. Z hradu je zachován hradní příkop a zbytky věže a základových zdí hradby. Celý areál je zalesněný. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 | Další >>
|