 |
August SedláčekVršovci a JaromírMezi panskými rody za prvních Boleslavů prvním rodem byli potomci Vršovi neboli Vršovci. U veliké jsouce přízni u knížat, nejen dosti zlého se natropili, nýbrž i Boleslavovi III. ke mnohému zlému skutku radili. K nešlechetnostem jich také patří čin, jak o Jaromíra, bratra Boleslavova, uložili. Kochan, vladyka jejich a hlava vší nepravosti, vylákal Jaromíra do lesů, kdež se nachází nyní Veliz, na lovy a tajně se svými se smluvil, že Jaromíra zavraždí, aby jim nebyl v cestě, kdyby některý z Vršovců měl se státi knížetem. I rozpálivše se pitím, vložili ruce na svého pána, a svázavše jej, položili nahého naznak a za ruce a nohy přivázali jej k dřevěným kůlům, jež vrazili do země. Potom vsedše na koně, po těle jeho se projížděli, hbitě křepčíce. Ale věrný sluha jeho Dovora, jenž viděl tuto hanebnost, rychle sběhl s hory, a svolav přátele knížete, vedl je k tomu místu, kde ubohý kníže skorem již bezduch ležel. Vršovci ovšem utekli, spatřivše lid branný. Knížete pak od much zle poštípaného odvázali, a poněvadž se nemohl hnouti, dali jej na vůz, aby byl odvezen na Vyšehrad. Jaromír Dovorovi služby té nikdy nezapomněl. Když se stal knížetem, dal skrze biřice na trzích všude provolávati, že má býti Dovora se všemi svými potomky a budoucími jmín za člověka urozeného a svobodného, a dal mu dědičně úřad lovčovský u Zbečna, kterýž potomci jeho sto let, ne-li dále, drželi.  |
