 |
Lidová pověstZkamenělá paníPaní plumlovského zámku velice milovala ruční práce a která služebná byla pilná v ručníchpracích, ta měla zajištěnu dobrou službu, ta co neuměla plést a vyšívat, dostávala nejhoršípráce a brzo odcházela ze zámku. Paní byla velice pyšná na svou zručnost a proto se jí dotklo,když jí manžel řekl, že viděl v kovárně výšivku, jakou by ani ona nesvedla. Rozhodla se tedy,že kovářovu dceru vyzkouší. Pozvala ji k sobě na zámek a tam musela dívka tři dny být zavřenáv komůrce a vyšívat, nejprve šátek, potom fěrtošek a nakonec si paní vymyslela, aby vyšila stuhu, kterou by mohla omotat celý zámek. To děvče samozřejmě nemohlo dokázat a kdyžse na ni paní rozkřikla, že je líná, dívka se vyčerpáním rozplakala a rozhodla se, že ukončí svůj život. Dřív než se oběsila na stuze, kterou měla vyšívat, proklela paní, aby zkameněla a nedošla klidu dřív, než se plumlovský zámek rozpadne na kámen. Když se tak nestalo hned, paní na kletbu zapomněla. Paní ráda sedávala na srázu nad rybníkem a bavila se ručními pracemi. Při pletení se jednoustalo, že jí klubíčko vlny spadlo až dolů k rybníku. Nablízku nebyl nikdo, kdo by jí ho podal a paní se nechtělo pro ně sejít. Pomyslela na to, jak by bylo krásné, kdyby se objevil rytíř a klubko jí podal. Nestačila ani domyslet a už se před ní ukláněl neznámý rytíř a s úklonou jí podával klubko. Sotva se však paní klubíčka dotkla, zkameněla a rytíř zmizel. Dodnes je před zámkem, na srázu nad rybníkem kámen, připomínající sedící ženu.  |
