Lidová pověst


Za doby hrabat Sweerts-Sporcků, pánů na Lnářích v letech 1745-1802, došlo k selské bouři.
Vzbouřenci, vedeni sedlákem Haraburdou z Lažánek, byli vojskem, které na ně povolal tehdejší ředitel velkostatku Kreibich, zatlačeni na uzavřené zámecké nádvoří. Pak kdosi zvolal: „Vymeťte to haraburdí !“, čmž myslel: „Vyveďte sedláky v čele s Haraburdou!“.
Vzbouřenci po jednom byli vyváděni a holemi mrskáni. Ona hůl byla „...žíla železná, obložená hovězinou, k níž přidělána kulička olověná...“. Když byl vyváděn Haraburda, měl prý ke Kreibichovi krátký proslov, který se nedochoval. Kreibich ale do roka zemřel, a od té doby se na zámku zjevoval jeho duch. Hrůzu naháněl obyvatelům zámku do doby, než se jeho tvář objevila na fresce s Apollonem, vezoucím slunce na nebeskou klenbu.
Spiritisté se shodují, že k úkazu došlo následovně: Když strašidlo procházelo zdí, což je běžný způsob přesunu těchto bytostí, asi příliš spěchalo. Rychost jeho pohybu byla tak velká, že místo hladkého průchodu zdí došlo k nárazu, rozpláclo se o ni, a zanechalo zde otisk své tváře.
 
Říká se také, že obličej na Apollonově fresce by mohl být malířův autoportrét. Tuto teorii ale vyloučila jedna pětiletá návštěvnice zámku: „Tak ošklivý člověk by přece nedokázal namalovat tak krásný obraz, že babičko, to bude asi přece jen strašidlo!“. Chcete-li sami rozluštit záhadu zámeckého strašidla, přijďte se podívat!