- - ExpoziceChodby středověkého podzemí - je umístěna v budové staré radnice. Od počátku husitského osídlení vznikaly městské sklepy jako nedílná součást hospodářského zázemí středověkého domu. Kromě uchovávání potravin a nápojů sloužily sklepy i jako útočiště před nepřítelem a zejména před ničivými požáry, jež v minulosti několikrát těžce město poškodily. Rozloha táborských sklepů je obdivuhodná. Některé prameny uvádějí celkovou délku až 14 kilometrů. Mnohde vytvářejí tři patra podzemí. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 10 °C. V roce 1947 došlo z podnětu architekta Vojtěcha Kraupnera k propojení sklepů několika domů, takže vznikl prohlídkový okruh pro návštěvníky o délce asi 800 metrů. Okruh začíná ve sklepení staré radnice, kde je také umístěno lapidárium, a sleduje linii domů na jižní a východní straně Žižkova náměstí. Končí v podzemí domu čp. 6 na severní straně náměstí. Zde nalezne návštěvník také malou expozici, která dokumentuje práci v podzemí v 15. století.
- - Život a práce středověké společnosti - Expozice je umístěna ve dvou podlažích Bechyňské brány a na základě bohatých výsledků archeologického a historického výzkumu Táborska ukazuje způsob každodenního života různých vrstev středověké společnosti. Je rozdělena na čtyři části, zobrazující život na vesnici, v prostředí šlechty a církve a samozřejmě i ve městě.
- - Galerie - Expozice galerie výtvarného umění je umístněna v prvním patře historické táborské radnice. Ve třech tématických celcích je představeno zobrazení města od 17. do 20. století, rezonance látky husitství v české malbě a sochařství 19. - 20. století a výběr významných děl domácího umění ve 20. století s akcentem na regionální tvůrce (F.Bílek, R.Lauda, J.V.Dušek). V pěti sálech jsou připomenuti takoví autoři, jako V.Hollar, M.Aleš, E.Holárek, J.Preisler, A.Slavíček, V.Rabas, J.Zrzavý, Vl.Rada, O.Nejedlý a mnozí další. Rozsáhlý gotický sál je zároveň expozicí autorských návrhů pomníků osobností české středověké reformace.
- - Husité - Expozice je umístěna v budově staré radnice.
I. sál: kořeny husitství a osobnost Mistra Jana Husa. Doba vlády římského císaře a českého krále Karla IV. byla dobou rozkvětu ale také prvních příznaků velké společenské krize. Katolická církev se stávala největším pozemkovým vlastníkem v zemi a osobovala si také světskou moc. Rozpor mezi praxí života církve a mezi tím, co hlásala a co lidé znali z Bible nepředstavoval sice jediný, ale zato do očí bijící nešvar své doby. Proti němu vystupovali někteří kazatelé již na konci 14. století. Mezi ně se brzy zařadil Jan Hus z jihočeské vesnice Husinec. S Husovou dobou i s jeho osobností a dramatickým zápasem proti představitelům katolické církve seznamují exponáty v I. sále.
II. sál: vznik husitského Tábora - centra nového hnutí Ti, kteří následovali Husův odkaz, hledali místo, kde by mohli realizovat svůj sen o království božím na zemi. Na vysokém ostrohu nad řekou Lužnicí vybudovali městskou pevnost, nazvanou podle biblické inspirace Hradiště hory Tábor. Model historického města, který znázorňuje stav z 18. století, dosvědčuje mohutnost opevnění Tábora.
III. sál: Jan Žižka z Trocnova - neporažený husitský vojevůdce Husitství ohrožené četnými nepřáteli uvnitř i za hranicemi země nalezlo v Janu Žižkovi jedinečného obránce. Tento jihočeský zeman hluboce věřil ve své poslání Kristova rytíře. Do boje za pravdu a víru vložil veškeré své schopnosti a síly. Nikdy neodešel z bitevního pole bez vítězství a stal se symbolem nezdolnosti národa.
- Husité - V 10. sálech expozice Husité jsou prezentovány hmotné a písemné doklady vztahující se k historii husitství a jeho ohlasu, a to od společné krize 14. století a působení Mistra Jana Husa, přes založení husitského Tábora, osobnost Jana Žižky z Trocnova a husitské válečnictví, kompromis mezi katolíky a husity, vládu Jiřího z Poděbrad, pokračování české reformace Jednotou bratrskou, až po husitské tradice a symboliku v době Národního obrození a současné výsledky husitologického bádání.
I. sál: kořeny husitství a osobnost Mistra Jana Husa
Doba vlády římského císaře a českého krále Karla IV. byla dobou rozkvětu ale také prvních příznaků velké společenské krize. Katolická církev se stávala největším pozemkovým vlastníkem v zemi a osobovala si také světskou moc. Rozpor mezi praxí života církve a mezi tím, co hlásala a co lidé znali z Bible nepředstavoval sice jediný, ale zato do očí bijící nešvar své doby. Proti němu vystupovali někteří kazatelé již na konci 14. století. Mezi ně se brzy zařadil Jan Hus z jihočeské vesnice Husinec. S Husovou dobou i s jeho osobností a dramatickým zápasem proti představitelům katolické církve seznamují exponáty v I. sále.
II. sál: vznik husitského Tábora - centra nového hnutí
Ti, kteří následovali Husův odkaz, hledali místo, kde by mohli realizovat svůj sen o království božím na zemi. Na vysokém ostrohu nad řekou Lužnicí vybudovali městskou pevnost, nazvanou podle biblické inspirace Hradiště hory Tábor. Model historického města, který znázorňuje stav z 18. století, dosvědčuje mohutnost opevnění Tábora.
III. sál: Jan Žižka z Trocnova - neporažený husitský vojevůdce
Husitství ohrožené četnými nepřáteli uvnitř i za hranicemi země nalezlo v Janu Žižkovi jedinečného obránce. Tento jihočeský zeman hluboce věřil ve své poslání Kristova rytíře. Do boje za pravdu a víru vložil veškeré své schopnosti a síly. Nikdy neodešel z bitevního pole bez vítězství a stal se symbolem nezdolnosti národa.
IV. sál: Husitská vojska využívala nezvyklé taktiky, založené na použití válečných vozů jako hradby. Také jejich zbraně, jež jsou v tomto sále vystaveny, právem připomínaly spíše upravené zemědělské nářadí. Základ husitské vojenské síly tvořili především lidé venkova - sedláci, rolníci, drobná šlechta. Jen málo z nich umělo zacházet se skutečnými zbraněmi jako meč a kopí. Proto si k boji přizpůsobili předměty, které důvěrně znali a běžně používali při své práci.
V. sál: Husité však v mnohem větší míře, než dosud, využívali palných zbraní, jedna z nich - píšťala - pronikla v latinizované formě "pistole" do řady indoevropských jazyků. Velký podíl na husitském válečnictví totiž nesla města. Žilo v nich dost odborníků, kteří ovládali náročnou technologii výroby palných zbraní a měšťané také mohli uvolnit potřebné peníze na nákup surovin. Hlavní husitskou zbraní však zůstávala víra ve vítězství v spravedlivém boji.
VI. sál: Basilejská kompaktáta, jejichž text je zde reprodukován, představovala kompromis mezi husity a katolickou církví. Když katolická Evropa zjistila, že nelze husitství potlačit silou, začalo se jednat. Dohoda uzavřená na koncilu v Basileji v roce 1433 zaručovala husitům možnost přijímání z kalicha. Avšak katolíci v Čechách nesměli být k nové víře nuceni násilím. Kompaktáta byla vyhlášena za přítomnosti císaře a českého krále Zikmunda na zemském sněmu v Jihlavě roku 1436. První krok v dějinách lidské tolerance se stal skutečností.
VII. sál: Nejvýstižněji dokumentuje dobu poděbradskou kolorovaná kresba na Klaudiánově mapě. Vůz se dvěma skupinami lidí je tažen dvěma spřeženími, každým na opačnou stranu. Království dvojího lidu, jehož správy se ujal Jiří z Poděbrad, jeden z nejmocnějších šlechticů v zemi, bylo ještě dlouho zmítáno krvavými spory. Mírové soužití příslušníků obou vyznání - katolického i husitského - se ukazovalo jako blahodárná nutnost. Ačkoli bylo v době Jiříkovy vlády narušeno zahraniční intervencí, začalo již vydávat první plody v kultuře i v životě společnosti.
VIII. sál: Husitství od základů změnilo společnost českého středověku a mělo silný vliv na vývoj celé středověké Evropy. Přineslo výrazné sociální důsledky, zejména v posílení městského živlu a také nižší šlechty. Ale i širokým vrstvám venkovského obyvatelstva ukázalo ideál spravedlivějšího uspořádání společnosti. Znamenalo také mohutnou duchovní inspiraci pro pozdější vývoj. Petr Chelčický, významný myslitel a teolog, patřil k těm, kteří tento duchovní odkaz formulovali. Jeho socha vystavená v tomto sále je dílem vynikajícího expresionistického sochaře Františka Bílka.
IX. sál: Husitství neskončilo v 15. století, nýbrž pokračovalo českou reformací. Tehdy na Chelčického přímo navázala Jednota bratrská. Nejlepší ideály husitského hnutí se ozývají také v díle nejznámějšího představitele Jednoty, Jana Amose Komenského. K odkazu Jana Husa se hlásili i jiní evropští reformátoři, mezi nimi zejména Martin Luther. Doba protireformace a nástupu katolictví, která se v našich zemích kryla s jedinečným rozmachem barokní kultury, se stavěla proti husitství. Teprve osvícenství na konci 18. století umožnilo nezaujaté hodnocení husitského odkazu a návrat k náboženské toleranci.
X. sál: V době národního obrození se husitství zejména díky historikovi Františku Palackému a spisovateli Aloisi Jiráskovi stalo základem romantického mýtu o velké minulosti českého národa. Neporažený vojevůdce Jan Žižka se stal národním hrdinou a spolu s Janem Husem se proměnili v symboly slávy a mravní velikosti Čechů. Husitské tradice pronikly do národního povědomí i do kultury lidových vrstev.
Gotický sál: Roku 1437 dostalo město Tábor od císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského městské výsady a práva, čímž se stalo skutečným královským městem. Symbolem městských svobod a nezávislosti samosprávy se podobně, jako v jiných městech stala budova táborské radnice. Rozsáhlý komplex vznikal na místě tří měšťanských domů patrně již od poloviny 15. století. Dokončen byl architektem Wendelem Roskopfem kolem roku 1521. Gotický radniční sál v prvním patře je nejprostornější a také nejreprezentativnější část stavby, zbudované ve slohu pozdní gotiky. Slouží jako galerie, koncertní síň (díky výborné akustice), či k jiným reprezentačním a slavnostním účelům. Husitskou tradici, na niž vědomě navazovali také budovatelé radnice, dokládá soubor monumentálních plastik. Jedná se o autorské návrhy pomníků nejznámějších představitelů husitského hnutí. Vévodí jim jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky, která se stala předlohou pro památník na Žižkově v Praze, největší bronzovou jezdeckou sochu na světě. Vedle Žižky nesmí chybět ani radikální kazatel Jan Želivský od Jaroslavy Lukešové, Prokop Holý Bohuslava Buriana a Jan Hus Karla Hladíka.
- Galerie výtvarného umění - Expozice Galerie výtvarného umění se nachází v 1. patře táborské radnice, kde je představeno zobrazení města od 17. do 20. století, rezonance látky husitství v české malbě a sochařství 19. a 20. století a výběr významných děl domácího umění 20. století ze sbírek muzea, s akcentem na regionální tvůrce. V pěti sálech jsou připomenuty autoři jako např. V. Hollar, M. Aleš, A. Slavíček, J. Zrzavý, Vl. Rada, O. Nejedlý, z Táborska F. Bílek, R. Lauda, J. V. Dušek. Součástí je radniční gotický sál.
- Středověké podzemí - Od počátku husitského osídlení vznikaly městské sklepy jako nedílná součást hospodářského zázemí středověkého domu. Kromě uchovávání potravin a nápojů sloužily sklepy i jako útočiště před nepřítelem a zejména před ničivými požáry, jež v minulosti několikrát těžce město poškodily. Rozloha táborských sklepů je obdivuhodná. Některé prameny uvádějí celkovou délku až 14 kilometrů. Mnohde vytvářejí tři patra podzemí. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 10 °C. V roce 1947 došlo z podnětu architekta Vojtěcha Kraupnera k propojení sklepů několika domů, takže vznikl prohlídkový okruh pro návštěvníky o délce asi 800 metrů. Okruh začíná ve sklepení staré radnice, kde je také umístěno lapidárium, a sleduje linii domů na jižní a východní straně Žižkova náměstí. Končí v podzemí domu čp. 6 na severní straně náměstí. Zde nalezne návštěvník také malou expozici, která dokumentuje práci v podzemí v 15. století.
|
