 |
|
|
Celkový pohled
Poslat jako elektronickou pohlednici
Celkový pohled
Poslat jako elektronickou pohlednici
Rendez-vous v zámeckém parku
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
|
Janův hrad – romantická napodobenina zříceniny starého hradu. Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky později (1808) jeho o rok mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu, který se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. Tento areál vznikal postupně, dá se říci, v průběhu staletí. Už od konce středověku směřoval zájem Lichtenštejnů na původně bažinaté a častými záplavami postihované okolí Lednice. Postupem doby byl soustavnou a cílevědomou kultivační činností vytvořen přírodní park, jenž se rozprostírá na katastru obec Lednice a pokračuje přes Valtice ke státní hranici. Stavbou silnice, započaté roku 1715 a spojující Valtice s Lednicí, byla vytvořena osa celé oblasti. Takřka ve středu krajiny leží tři velké rybníky – Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. V celém areálu pak nacházíme drobné, architektonicky cenné stavby.
Od konce 18. století se původní park kolem zámku rozšiřoval do okolí a vznikají první drobné stavby (roku 1794 – Chrám slunce, roku 1975 – Čínský pavilon, roku 1798 – Obelisk na památku míru uzavřeného mezi Francií a Rakouskem a v letech 1798 – 1802 – Minaret, buduje se chrám Múz, Holandská rybárna s přístavem a divadlo). Dnes můžeme obdivovat pouze Minaret a Obelisk.
V letech 1805 – 1811 došlo na romantickou úpravu parku, jež trvala až do poloviny 19. století. Do tohoto období spadá i vybudování Maurské vodárny, Římského akvaduktu a také Janova hradu.
Janův hrad byl vybudován na okraji Lednicko-valtického areálu u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček – shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí, po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Na přelomu 18. a 19. století, v období romantismu, se stalo módou budovat si v parcích tzv. umělé zříceniny – napodobeniny starých rozpadajících se hradů. Většinou šlo pouze o věž s částí zdi (př. Uherčice v okrese Znojmo). Janův hrad je jedinečný svojí velikostí a svým praktickým využíváním.
Stavba je v podstatě tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, jež na zevní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranu nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku. V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salonky.
Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Stavba Janova hradu je zajímavá i t ...
|
- Reprezentační místnosti - Reprezentační místnosti Janova hradu se skládají ze tří sálů. Jsou to dva malé kruhové salonky a velká hodovní síň nazvaná Rytířský sál. Zámeček těsně před koncem druhé světové války vyhořel. Rekonstrukce probíhala v letech 1957 až 1964. Z původního mobiliáře se dochoval pouze jediný kus nábytku. Ostatní nábytek sem byl přivezen ze zámku v Lednici a v Hluboké nad Vltavou. Malby na stěnách připomínají staré štukové malby středověkých hradů. Výmalba Rytířského sálu má dodat iluzi velkého gotického prostoru. Představuje vlastně liechtensteinský ornament stylizovaný do novogotické podoby tak, aby při pohledu připomínal štukatérské práce ve starých hradech.
- Jelení paroží - Na stěnách jsou jelení paroží. Největší trofej je z jelena, nepravidelného osmnácteráka, který vážil 350 liber jak je možno přečíst na štítku, tj. asi 180 kg. Nábytek je vyroben z dubu v novogotickém stylu. Na stolech jsou bronzové plastiky štvanice a soška divočáka z grafitu.
- Liechteinsteinský mobiliář - Z původního liechteinsteinského mobiliáře jsou taburetky mezi okny. Jsou z dubového dřeva, do něhož je zapuštěna keramická dvoustěnná kachle - je uvnitř dutá. Kachle se na kamnech nahřály a horké se dávaly do taburetů. Udrží teplo až 2 hodiny. Lustr v sále je napodobeninou dobových lustrů s typickým středověkým liliovým ornamentem. V roce 1988 přebralo správu Janova hradu Národní zemědělské muzeum v Praze, úsek Valtice. To zde zřídilo výstavu dermoplastických preparátů ptactva a zvěře lužního lesa. Většinu preparátů vytvořil pan Oldřich Kožina, jeden z nejlepších preparátorů 60. a 70. let. Koroptví rodinka s kuřátky dostala na světové výstavě myslivosti v bývalé Jugoslávii zlatou medaili za nejkrásnější preparát.Jediným kusem nábytku, který se dochoval z původního mobiliáře, je stojan na zbraně, vyrobený z jednoho kusu lipového dřeva. Socha mládence znázorňuje sv. Huberta, patrona myslivců. Vedle sv. Huberta má být ještě jelen s křížkem mezi parožím. Protože chyběl, byl stojan odklizen do místnosti, která nebyla požárem zasažena. Dá se předpokládat, že stejným stylovým nábytkem byl zařízen celý Janův hrad. Na paroží se věšely zbraně, na okruží prachovnice a dole vykukuje sova, která nabádá lovce, aby byli opatrní a nevystříleli všechnu zvěř.
- Kruhový salónek - V Janově hradě jsou dva kruhové salonky. Ty sloužily původně jako dámské. Podle tehdejší etiky nebylo vhodné, aby dámy při loveckých tabulích seděly společně s pány. Měly proto oddělené místnosti, aby se mohly bavit podle svých zálib a zájmů. V jednom salonku se dochoval původní strop s krásným žebrovým klenutím, stejným, jako bývalo v gotických hradech.
Nábytek salonků se skládá z empírové pohovky, ranně barokní sedací soupravy, židle jsou s gotickými a barokními zdobnými prvky. Na rokokovém stolku je řezbářská práce neznámého autora, znázorňující kamzíka. Lustr je mosazný a pochází z přelomu tohoto století. Nábytek je doplněný dvěmi loveckými hlásnicemi, na které se při lovech troubilo a loveckými medailony vyřezanými z ořechového dřeva.
Je zde také cínový, silně postříbřený pohár pro krále lovu. Právo pít z něj celý večer měl pouze nejúspěšnější lovec. Aby se mohl stát králem lovu, musel během honu ulovit divočáka, zajíce, lišku a srnce. Pokud tyto podmínky splnilo více lovců, pak rozhodovala velikost a krása trofejí. U divočáka to jsou zbraně - neboli zuby špičáky (horní klektáky, dolní páráky), u zajíce délka slechů a celková hmotnost, u lišky délka oháňky a u srnce se hodnotí paroží. Král lovu obdržel tento pohár naplněný po okraj červeným vínem, které musel na počest lovu a sv. Huberta naráz vypít. Pohár má obsah 3/4 litru.
V obou saloncích jsou krby zhotovené z umělého mramoru, které nemají komín. V krbech se topilo tak, že se do nich vkládaly z venkovních ochozů porcelánové nádoby naplněné žhavým dřevěným uhlím, které pak celý prostor příjemně vyhřívaly.
Největší exponát v saloncích je medvěd brtník ulovený u Petrohradu, který byl na Janův hrad přivezen ze zámku v Lomnici u Tišnova.
- Ochozy - Ochozy se původně nacházely ve všech třech patrech hradu. Celé se dochovaly pouze v prvním podlaží. Ve vyšších byly z větší části zničeny požárem, ale v současné době jsou již rekonstruovány. Kámen ze kterého je Janův hrad postaven je směsí vápence, písku a dalších příměsí, je jakoby vodou vyleptán a působí dojmem velkého stáří. Podle místní tradice byl použit kámen z vodních hrází velkomoravského sídliště na Pohansku. Zdá se ale pravděpodobnější, že kámen pochází z věže břeclavského zámku, která se právě bourala a jejíž zbytky, které se dochovaly, jsou identické s tímto kamenem.
Faktem zůstává, že dnes Janův hrad na první pohled působí tak, že zde stojí alespoň 1000 let, ale není tomu tak. Janův hrad byl v této podobě, jak jej lze vidět dnes, postaven v letech 1801 - 1807. - Střílny - Důkazem toho, že Janův hrad je umělá zřícenina hradu a že se nejedná o hrad historický je vidět na střílnách. Středověké střílny byly kónické - ven zúžené a dovnitř rozšířené, aby střelec mohl dobře mířit. Zde jsou střílny rovné. Střelec má příliš úzký výhled a obtížně by z nich trefil to, co potřeboval.
Je třeba ještě upozornit na to, že knížecí rod Liechtensteinů vlastnil lednicko-valtické panství více jak 700 let. Původně zde byla nehostinná krajina plná bažin a komárů. Za dobu několika staletí systematické a intenzivní práce se podařilo vytvořit skvostný přírodně-krajinářský areál, který je v mnoha směrech unikátní a je zcela ojedinělý nejen u nás, ale i ve světě. Jeho vyjímečnost dokazuje to, že dnes již je zařazen do seznamu kulturních památek organizace UNESCO.
|
V současné době se v tomto objektu nekonají žádné kulturní akce, případně nás o nich jejich pořadatel neinformoval. |
duben: sobota, neděle 900 - 1645
květen - září: denně kromě pondělí 900 - 1645
říjen: sobota, neděle 900 - 1645
Jindy pouze po předchozí dohodě (s příplatkem 100%).
|
1. okruh: 30,- plné * 15,- studenti, důchodci * 5,- děti od 6 do 15 let
2. okruh: 20,-
|
1. okruh: S průvodcem, 30 min, nejvíce 30 návštěvníků
2. okruh: S průvodcem, 20 min, nejvíce 10 návštěvníků, pro starší 15 let, fyzicky zdatné (2 patro ochozů a Maurský salonek).
|
|
|
Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, svatby na objednávku, pronájem prostor.
|
10,- * 20,-
|
pouze nádvoří
|
|
50 m * 50 m
|
Národní památkový ústav Praha
|
|
|
|
