|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
|
|
|
 Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||
 Předchůdce nynějšího zámku (Čajchanův Hrádek): Ke střežení zemské cesty vybudovali členové rodu Benešoviců kolem roku 1300 nad levým břehem Sázavy, na skalní ostrožně západně od Chocerad, kamenný hrádek. Majitelem byl v roce 1318 Ondřej z Hrádku. Další zmínka o Hrádku je až z roku 1356, kdy jsou jako majitelé připomínáni bratři Jan a Čajchan z Hrádku. Po Čajchanovi byl rad zván ČAJCHANŮV HRÁDEK neboli ČAJCHANOV. Dalšími majiteli Hrádku byli v roce 1380 Rous a Chval z Hrádku. Na sklonku 14. století, za Václava IV., se Hrádku zmocnil rytíř Jan Zúl z Ostředka, (zemřel 13. 7. 1404) který odtud se svým otcem Mikulášem Zúlem a četnými pomocníky konal loupežné výpady do širokého okolí. V roce 1404 vyslal proti nim král Václav IV. Zemskou hotovost pod vedením pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka. Mikuláš Zúl na Čajchanově Hrádku a Jan Zúl na Dubé jako zemští škůdci byli vojskem poraženi. Čajchanův Hrádek byl při dobývání rozbořen a již nebyl obnoven. Do dnešní doby se z Čajchanova zachovaly pouze nepříliš zřetelné rozvaliny a zbytky příkopů a valů na zalesněném ostrohu asi 300 m západně pod nynějším zámkem Komorní Hrádek. Dne 13. března 1406 daroval král svým dvořanům Mikuláši Šraňkovi a Martinovi se Soutic „horu, na niž někdy hrad Hrádek řečený Čajchanov stál a námi zbořen byl“. Komorní Hrádek: Krátká historie: Na levém břehu řeky Sázavy, na zalesněném, skalnatém ostrohu nad obcí Chocerady, se jako výrazná dominanta krajiny vypíná stavba, patřící mezi významné kulturní památky naší vlasti. Už samotné jméno zámku „Komorní Hrádek“, prozrazuje, že jeho původ sahá hluboko do minulosti a že s ním lze spojovat zajímavé historické děje. Nový gotický hrad Veselí Listinou z 28. srpna 1412 dostal vyšehradský purkrabí Racek Kobyla z Dvojic (zemřel 2. 2. 1416), člen královské kanceláře Václava IV., od krále svolení, aby mohl „hrad Veselí nad řekou obecně Sázavou zvanou z kamene znovu založiti, postaviti a opevniti, jak se jemu nejlépe zdáti bude“. Tento Racek Kobyla byl stavebníkem původního hradu na místě nynějšího zámku Komorního Hrádku. Hrádek pak držela vdova Anna z Úlibic spolu s Mikulášem Šráňkem a Mikulášem z Reblic. V roce 1426 postoupila Anna z Úlibic své statky stoupenci husitů hejtmanovi Vilému Kostkovi z Postupic (zemřel 15. 11. 1436). Snad podle tohoto Kostky byl hrad nazýván Hrádek Kostkův. Vilém Kostka z Postupic byl zabit během obléhání města Hradce Králové při nočním výpadu obránců. Vilémův rozsáhlý majetek drželi jeho synové nadále společně, neboť si zavedli vladařství po vzoru pánů z Rožmberka. Prvním vladařem byl Bohuš Kostka (zemřel 2. 11. 1449), který se v roce 1448 zúčastnil po boku českého krále Jiřího z Poděbrad dobytí Prahy ovládané katolickými pány. Hradecké panství rozšířil v roce 1443 koupí hradu Dubá. Druhý vla ... |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
 V zámecké kryptě je uloženo v urně srdce německého hraběte Jana Adolfa z Metsche (koupil panství v roce 1733 od Valdštejnů). V kryptě jsou v rakvi uloženy ostatky kněžny Marie Antonie Lichnovské (1818-1870). Ostatky jsou odborně ošetřeny Antropologickým oddělením Národního muzea v Praze. V jednotlivých salonech je obnovena renesanční malba z roku 1630. V přízemí renesanční budovy jsou původní štukové stropy z období let 1630. |
||||||||||||||||||
 V současné době se v tomto objektu nekonají žádné kulturní akce, případně nás o nich jejich pořadatel neinformoval. | ||||||||||||||||||
 20. duben: 900 - 1600 14. září: 900 - 1600, noční prohlídka zámku 2100 |
||||||||||||||||||
 zdarma |
||||||||||||||||||
 S průvodcem, 60 min., nejvíce 30 návštěvníků. |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
 Prodej upomínkových předmětů, pronájem prostorů, rezervace prohídek. |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| |||
|
 |
|
||||||||||||||
