|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Hrad Konopiště, předchůdce dnešního zámku, vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (z rodu pánů z Benešova). Od r. 1327 patřil Šternberkům, byl jimi zde krátce vězněn král Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště, zejména z důvodu zadlužení, poměrně často majitele. K neutěšenému stavu panství přispělo i vydrancování Švédy za třicetileté války. Začátkem 18. století získali hrad Vrtbové, kteří zde provedli rozsáhlé změny, kterými se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este. Ten se sem často uchyloval pro neshody na dvoře kvůli nerovnému sňatku s Žofií Chotkovou. Úprav, které zde byly v té době prováděny, se zúčastnil také architekt Josef Mocker, známý z přestavby Karlštejna. Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. Na ploše barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky. |
||
|
