|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Hrad Landštejn, jak již napovídá název, byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Podle staršího názoru byli jeho staviteli rakouské rody hrabat z Raabsu a Zöbingu, Nejnovější archeologické výzkumy této lokality však nepochybně prokázaly, že starší rakouský hrad byl situován v dnešní vesnici Pomezí naproti Landštejnu a zachovala se z něj dodnes část románského kostela. Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Přemyslovců. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci není známo. Víme však, že asi od roku 1259 byl pánem Landštejna Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců, po něm Sezema a Vítek, syn Ojíře z Lomnice. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali osobní statečností stále větší politický vliv. Vítek z Landštejna (+ 1312) se vyznamenal při obraně města Znojma a mimořádnou statečnost projevil v zápase s míšeňskou posádkou Pražského hradu za krále Jindřicha Korutanského, kdy stranil Elišce Přemyslovně. Za Viléma z Landštejna (+ 1356) obnášelo landštejnské panství mimo hradu a Nové Bystřice ještě Třeboň, Lomnici a Nové Hrady. Po počátečních neshodách přijal Vilém z Landštejna roku 1317 lenní závazek a stal se rádcem krále Jana Lucemburského. Přátelství si udržel i s jeho synem Karlem IV., který se stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným příbuzným Jindřichem z Hradce. Z Vilémových šesti synů zdědil Landštejn Litold, který však zemřel bez dětí a hrad připadl královské koruně. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, který zastával úřad nejvyššího hofmistra. Jmenování zemským hejtmanem v Korutanech v roce 1385 odvedlo Konráda od pražského dvora, jeho synové však v Čechách zůstali. Landštejn zdědil Lipolt a jeho syn Wolfgang pak hrad rozšířil a velmi nákladně přestavěl v pozdněgotickém slohu. Krajířové vládli Landštejnu téměř dvě století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Za tu dobu podstatně zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhlého nádvoří výstavné renesanční paláce. Stavební činnost Krajíře však vyčerpala natolik, že po smrti Zdeňka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štěpánovi z Eicinku. Vzápětí však hrad koupil jihlavský měšťan David Neumaier. Davidův syn Gottfried se postavil na stranu odbojných stavů a po jejich porážce na Bílé hoře mu byl majetek konfiskován. Panství pak rychle měnilo majitele. V roce 1621 se zde vystřídali Baltazar Marradas a Kristián Hübner, následujícího roku byl hrad prodán slavatovskému hejtmanovi Jakubu Keclovi z Rottendorfu, v dalším roce se Landštejn dostal do držení bratřím Maxmiliánovi a Ferdinandovi Mohrům z Leichteneggu. Od roku 1639 vlastnil panství Jakub Khuen z Belasy, v roce 1668 převzal vládu Humprecht Jan Černín z Chudenic a jeho syn Tomáš Zacheus. Roku 1685 koupil panství císařský generál Ferdinand Arnošt z Herbersteina. Landštejn, okleštěný o okolní vesnice, vydržel v majetku tohoto rodu až do roku 1816, kdy smrtí hraběte Josefa rod vymřel. To však byl hrad od roku 1771, kdy po úderu blesku do jedné z věží zcela vyhořel, pustý a sloužil jen jako sýpka. Zřícenina poskytovala stavební materiál širokému okolí. Dlouhý spor o dědictví po hraběti Josefu z Herbersteina skončil roku 1846, kdy panství zdědil baron Ferdinand Sternbach, v jehož rodu zůstala zřícenina hradu až do roku 1945. Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Nejstarší románská část hradu s palácem vestavěným mezi dvě obranné věže je v Čechách ojedinělá. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap. Návštěvníci se mohou po areálu hradu volně procházet nebo sledovat stavební vývoj hradu z přístupné vyhlídkové věže. |
||
|
