|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
|
|
|
 Autor: Jana Pokorná Poslat jako elektronickou pohlednici  Autor: Jana Pokorná Poslat jako elektronickou pohlednici  Autor: Jana Pokorná Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||
 Hrad dal stavět asi roku 1250 na holém skalnatém kopci, nazývaném z toho důvodu Světlík nebo Světlice, Smil ze Žitavy, který se od roku 1251 psal již Smil z Lichtenburka. Název vznikl podle tehdejší módy přeložením jména Světlík do němčiny (licht = světlý, burg = hrad) a z něho teprve zlidověním vzniklo nynější jméno Lichnice. Historicky nedoložená zůstává myšlenka, že na tomto místě bylo dříve hradiště, kde měl snad sídlo Smilův děd Smil Světlický, provázející pro roce 1193 knížete Otakara při útěku do Řezna. Podle pověsti tam společně pracovali ve šlapacím kole rumpálu. Pánové z Lichtenburka pocházeli z rodu Ronovců. Jejich znak – černé zkřížené ostrve (tj. kmeny stromů s pahýly větví, sloužící místo žebříků) ve zlatém poli s klenotem kapra a pavích per – byl r. 1938 vytesán z kamene a zasazen do zdi v hradní bráně. Lichnice byla sídelním rodovým hradem a jeho zakladatel Smil z Lichtenburka byl oblíbenec krále Václava I. a svou moc i bohatství zvětšoval výnosy ze stříbrných dolů v okolí Německého Brodu (dnes Havlíčkova). Pánové z Lichtenburka zastávali vysoké úřady a do politických záležitosti zasahovali i jinak. Smilův syn Jindřich roku 1288 přepadl a rozprášil družinu regenta Záviše z Falkenštejna, jedoucího požádat o ruku sestry uherského krále Ladislava IV. A poklady vezené darem si odvezl jako kořist. Oldřich z Lichtenburka, pozdější nejvyšší purkrabí pražský a zeť Přemysla Otakara II., při volbě nového krále na sněmu roku 1307 zabil maršálka Tobiáše z Bechyně (po boku biskupa a za přítomnosti královny Elišky), který prý posměšně zvolal, aby si pro domácího krále došli do Stadic, kde snad najdou nějakého příbuzného z vymřelého rodu Přemyslovců. Roku 1307 založil Oldřich městečko Ronov. Rajmund, nejmladší syn Smilův, moravský zemský hejtman a královský podkomoří podporoval módní rytířskou poezii a roku 1290 dal podnět německému básníkovi Jindřichu z Freiberka k zbásnění Tristana. Naproti tomu neváhal roku 1318 zajmout a věznit svého věřitele, který jel se stížností ke králi, tak dlouho, dokud mu dluh neprominul. Oldřichův syn Jindřich z Lichtenburka prodal Lichnici králi Janu Lucemburskému, který svěřil hrad do správy purkrabím. Hrad byl však často dáván do zástavy až roku 1350 určil císař Karel IV. Ve svém zákoníku Majestas Carolina, že hrad Lichtenburk (spolu s jinými) nikdy nesmí být zcizen, zastaven a odloučen od korunního majetku. Karel IV. Na hradě roku 1370 i pobýval. Od roku 1377 náležel k hradům, které byly dávány věnem českým královnám. Přesto byl později za Václava IV. Často zastavován a před rokem 1410 odtud dokonce jeho držitelé podnikali loupežné výpady. Od r. 1421, kdy se posádka Lichnice vzdala bez boje husitským vojskům Pražanů, spravoval hrad Hynek Krušina z Lichtenburka, který se ale brzy s husity rozešel. Jeho úřad převzal r. 1427 Jan Městecký z Opočna, jenž se záhy postavil na Zikmundovu stranu a husitům škodil. V červenci r. 1428 proto ... |
||||||||||||||||||
 Pod hradem se nalézá památný dub, 750 let starý. Říká se mu „Žižkův dub“. |
||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||
 duben: sobota, neděle 1000 - 1700 květen - srpen: denně kromě pondělí 1000 - 1700 Jindy pouze po předchozí dohodě. |
||||||||||||||||||
 10,- plné * 5,- snížené |
||||||||||||||||||
 S průvodcem, 20 min. |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| |||
|
 |
|
||||||||||||||
