Lysický zámek je sídlem s neobyčejně bohatou stavební historií, na jejímž počátku byla renesanční vodní tvrz. Ta se v první polovině 17. století změnila na renesanční a ve 30. letech 18. století na barokní zámek. Z barokní přestavby, která je patrně dílem brněnského stavitele Mořice Grimma, se do dnešní doby zachovala fasáda vstupního průčelí.
Posledními šlechtickými majiteli byli od počátku 19. století Dubští z Třebomyslic. Za nich získal zámek současnou podobu komorního rodinného sídla. V jeho interiéru, který navozuje atmosféru šlechtického obydlí minulého století, lze obdivovat mimo jiné sbírku českého skla, soubory orientálních uměleckých předmětů. Zámecká zbrojnice obsahuje zbraně evropského původu od gotiky po 1. světovou válku a také ucelenou kolekci zbraní japonských.
Za zmínku stojí také tři historické knihovny, z nichž jedna je věnována známé rakouské spisovatelce Marii Ebner von Eschenbach, rozené hraběnce Dubské. Ve druhém patře je instalován unikátní soubor ručně malovaných střeleckých terčů z 1. poloviny 19. století.
Pro návštěvníky je rovněž zpřístupněna zámecká zahrada, jejíž kolonáda s krytým ochozem je nedílnou součástí stavby lysického zámku. Při prohlídce zámecké zahrady je možno navštívit nově zrekonstruovanou oranžerii a nahlédnout do unikátní fíkovny.
Barokní stavba na místě renesanční vodní tvrze,upravovaná ještě počátkem 19.století,vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkům, životní prostředí a styl přední moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic. Bohaté sbírky, pořízené hlavně v 19.století, obsahují především nábytek, sklo, porcelán, obrazy, dále pak vzácnou sbírku zbraňí, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pozoruhodnou sbírku historických střeleckých terčů.
Od června do září je také možno navštívit ojedinělou zámeckou zahradu s promenádní kolonádou a dále pak interiér zahradního kasína.
Součástí prohlídky zahrady je také návštěva oranžérie a zámeckého zahradnictví z 2. poloviny 19.století. |
