|
|||||||||
|
|
||||||||||||
Jedním z charakteristických projevů nastupujícího baroka v Čechách bylo budování tzv. Loret podle vzoru „svaté chýše“ (casa santa) v italském městečku Loreto u Ancony. Zřizování Loret souviselo s obnovou mariánského kultu u nás. Podle legendy z 15. století totiž prý r . 1295 přenesli andělé z Nazareta dům, v němž bydlela P. Maria, do městečka Loreto. Nad tímto legendárním domem byl vztyčen chrám, který byl dostavěn v roce 1587. Tak vzniklo jedno z nejproslulejších poutních míst světa. Nejstarší Loreta v Čechách byla postavena v letech 1626 – 31 za podpory hrabat Šternberků na Hradčanech. Jejími autory byli Jan Orsi a Dominik Canevalle, kteří podobně jako celá řada umělců se přidrželi renesanční italské předlohy mistra Bramante. Rumburskou Loretu dal v letech 1704 – 1709 postavit majitel rumburského panství kníže Antonín Florián Lichtenštejn, jeden z nejmocnějších feudálů u nás. Je to vzácné umělecké dílo stavitele Jana Lukase Hildebrandta. Přidržuje se opět svého italského pravzoru ve výrazových prostředcích i v tematice výzdoby. Zatímco Bramante měl k dispozici kararský mramor, Hildebrandt mohl nabídnout italským mistrům, kteří měli za úkol zhotovit vnější reliéfy na motivy ze života P. Marie, jen místní pískovec. Rovněž sochy 10 Sibyl a 10 proroků, jakož i sochy na kamenné balustrádě jsou z pískovce. Jsou to charakteristická barokní díla Jana Františka Bienertha ze Schirgiswalde. Reliéfní a skulpturální výzdoba směřuje ke glorifikaci P. Marie. Pohanské věštkyně Sibyly prý byly první, které pronesly zastřené výroky a věštby o P. Marii Ježíši Kristu a předpověděly tak křesťanskou epochu. Zřetelnější svědectví o nich podali starozákonní proroci. Vedle reliéfů a soch obohacují vnější vzhled Lorety korintské polosloupy ve dvojicích s bohatými hlavicemi. Ve výzdobě se objevují i figurální motivy andělů s girlandami a nechybí ani znaky Lichtenštějnů. Vnitřní zařízení: Socha Černé Madony s dítětem je z roku 1694 a byla zhotovena v Římě. Podle italského vzoru jsou tu též makety velkých votivních svící. Na levé straně ve zdi výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motiv zvěstování P. M. Zbytky maleb na stěnách upomínají na legendu, podle níž v italské Loretě byl do votivní svíce nasypán střelný prach, který po zapálení svíce explodoval a vážně poškodil omítku kaple. Pod novodobým oltáříkem je umístěna hrobka. V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánská kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do Saska. Křížová chodba kolem Lorety: Byla postavena za knížete Josefa Václava z Lichtenštejna v letech 1743 – 1749, věž roku 1753. Nástropní malby křížové chodby jsou opět motivovány životem P. Marie. Ale vlastní název a smysl křížové cesty je dán čtrnácti obrazy s výjevy křížové cesty a smrtelné úzkosti Kristovy. Do rohů křížové chodby byly umístěny 4 oltáře (nejsvětější Trojice, sv. Josefa, Pražského Jezulátka a Lurdské ... |
||||||||||||
Černá Madona, sochy Svatých, Loretánská kaple |
||||||||||||
Letní provoz: pondělí - sobota 800 - 1200, 1300 - 1600 Zimní provoz: pondělí - sobota 800 - 1200, 1300 - 1600 |
||||||||||||
20,- plné * 10,- snížené |
||||||||||||
Jeden prohlídkový okruh: Křížová chodba (obrazy z Křížové chodby, sochy u oltářů), max. 20 min, nejvíce 40 návštěvníků |
||||||||||||
Prodej upomínkových předmětů, pronájem prostor po předchozí dohodě, rezervace prohlídek s průvodcem (Cz, De) |
||||||||||||
|
||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
|