|
||||||||||||
Vstupujete do klášter cisterciáků. Jejich mnišský řád vznikl z prvního evropského řádu benediktinů reformou řeholních pravidel, která mezi léty 1098 - 1113 provedl svatý Robert z Molesme a následoval svatý Bernard v burgundském konventu v Citeaux (latinsky zvaném Cistercium). Řeholní pravidla nařizují společný život a práci v odříkání, v pokání a v poslušnosti. Další články se týkají praktických činností od zemědělství a hospodářství, přes stavitelství a další řemesla až po umění. Těmito praktickými činnostmi vynikali cisterciáci nad ostatní řády: proto byli často zváni kolonizovat pustá pohraniční území a měli také své cisterciácké stavební huti. Centrální řízení klášterů směřovalo od mateřských konventů v Burgundsku k dalším dceřiným (zvaným filiace), jež zakládali mniši z předchozí komunity. Tak vede přímá linie od Citeaux a Morimondu přes německé konventy Kamp, Volkenroda a Waldsasy v horní Falci (při české hranici) až ke dvěma českým klášterům v Sedlci u Kutné Hory (r. 1142/43) a v Mašťově, resp. v Oseku. Z Waldsas do Mašťova u Kadaně mnichy povolal velmož Milhost roku 1192. Teprve 20. června 1196 český kníže a biskup Jindřich Břetislav písemně potvrdil Milhostovu fundaci, což bývá považováno za pevné datum existence konventu. Proto je slavíme jako výročí založení. Brzy na to mniši pro majetkové spory s Milhostem původní působiště opustili. V letech 1197 až 1199 velmož Slavek (předek Hrabišiců, jinak pánů z Riesenburka) usídlil řeholníky na svém panství v Oseku pod Krušnými horami, na kopci nad klášterem vyrostl v poslední třetině 13. století hrad toho rodu. Cisterciácká stavební huť v letech 1206 – 1221 budovala v románském slohu klášterní kostel Panny Marie: trojlodní bazilika na půdorysu latinského kříže má pravoúhlý chór s kaplemi, příčnou loď, podle řádových pravidel nesměla mít věž, pouze malý sanktusník. Chrám o celkové délce 76 metrů patřil ve své době k největším řádovým stavbám v Čechách a stal se rodovým pohřebištěm (tj. nekropolí) pánů z Riesenburka. Jejich původní náhrobky neznáme, dochovaly se až barokní tumby s alegorickými figurami: ta při severní stěně patří opatu Slavkovi (postavy Spravedlnosti a Štědrosti) a při jižní stěně celému rodu Hrabišiců (truchlící žena a bůh Chrónos), plastiky vytvořil G.A. Corbellini. Po severní straně chrámu byl již roku 1209 vysvěcen hřbitov, přístupný z kostela takzvanou Bránou mrtvých , jež hrála v pohřebních obřadech cisterciáků důležitou symbolickou úlohu. Kostel byl patrně plochostropý s hrotitými arkádami trojlodí, zdivo z pískovcových kvádříků se místy dochovalo až ke krovu. Poškodili jej husité v letech 1421 a 1429 a vojska ve Třicetileté válce. Rozsah škod a původní podobu kláštera neznámě přesně, odhadujeme je pouze podle vedut a podle rytiny z knihy Augustina Sartoria. V době vzniku těchto vyobrazení již probíhala barokní přestavba konventu a kostela, která vyvrcholila v letech 1712 – 171á za uměnímilovaného opata Benedikta Littweriga (1691 – 1726). Klášterní kostel by ... |
||||||||||||
|
||||||||||||
Naučná stezka přírodou a dějinami Oseka - o zřízení naučné stezky se zasloužili začátekem 80. let společnou prací dobrovolní pracovníci ochrany přírody okresu Teplice a členové Horské služby z okrsku Bouřňák. Trasa naučné stezky má okružní charakter, je dlouhá 7 km a překonává výškový rozdíl 255 metrů. Nejníže položeným místem je zastavení č. 9 u přírodní památky Vrása. |
||||||||||||
| ||||||||||||
duben, květen: denně kromě pondělí 1000 - 1600 červen - srpen: denně kromě pondělí 1000 - 1700 září, říjen: denně kromě pondělí 1000 - 1700 V neděli a o každém církevním svátku se prohlídky konají od 1300 hodin. V době koncertů se neprovádí. Jindy pouze po předchozí dohodě. |
||||||||||||
30,- plné * 10,- snížené *** 50,- cizinci plné * 25,- cizinci snížené |
||||||||||||
Kostel, křítová chodba, kapitulní síň S průvodcem (Cz, De), texty (En, Fr, Rus), 45 min, nejvíce 50 návštěvníků. |
||||||||||||
|
||||||||||||
Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů |
||||||||||||
|
||||||||||||
|
||||||||||||
|
| |||
|
|