- České sklo - Historická sbírka a ateliérová tvorba 20. století - expozice na ploše 460 m2 je v ČR nejrozsáhlejší prezentací především moderní české ateliérové sklářské tvorby uplynulého století. Expozice byla oceněna v r. 2001 galerií ArtForum prestižní cenou za významný projekt prezentace českého výtvarného umění.
Stálá expozice České sklo zhodnocuje mnohaletou práci na shromáždění kvalitní sbírky historického a současného skla.
První část expozice je věnována historické sklářské produkci a zachycuje v přehledné retrospektivě proměnné podoby skleněných výrobků od poloviny 14. století až do 30. let 20. století. Z nejstarších exponátů lze shlédnout nálezy gotických číší s nálepy, renesanční ryté a malované poháry. Proslulé české barokní sklo je zastoupeno souborem rytých pohárů a číšek i dvojstěnnými číškami s rytinami ve zlaté fólii a pestrou malbou hýří předměty z mléčného skla z koce 18. století. Největší soubor tvoří exponáty z 19. století, vyrobené z křišťálového skla i z efektních barevných sklovin. Uplatňuje se na nich bohatství dekorů broušených do geometrických vzorů, malovaných stříbrem, zlatem i smalty, vznikajících probrušováním vrstvených barevných sklovin či rytím do lazur. Noblesní eleganci florálních motivů, měňavých povrchů a dynamických hutních dekorů působí vystavené secesní sklo sklárny Loetz z Klášterského Mlýna Naopak skromným půvabem domovů našich babiček dýchá vitrína s výrobky zaniklých vysočinských skláren v Bradle, Posekanci, Herálci, Milovech, Trhové Kamenici a Lubné..
Historickou část završují ukázky vytříbené jednoduchosti několika skleněných nápojových souborů - nastupujícího autorského designu třicátých let 20. století.
Druhá část expozice, věnovaná originální sklářské tvorbě, je největší prezentací v České republice a významným činem i ve světovém kontextu. Dokumentuje vývoj uplatnění skla v umělecké tvorbě jako fenoménu, kterým čeští autoři od poloviny 20. století výrazně ovlivňují mezinárodní výtvarnou scénu. Počátky tohoto nového využití skla představují originální ryté, broušené a malované vázy, misky a poháry, ale i skleněné figurky z 30. - poloviny 50. let. V 50. a 60. letech se na foukaných tvarech objevily ryté i malované dekory s charakteristickým abstraktním tvaroslovím. Zároveň však již vznikly i první skleněné plastiky zhotovené technikou tavení do formy. V dalších vitrínách je od 70. let možné sledovat příklon k užití sochařských principů v tvorbě sklářského výtvarníka. Tento trend je zřetelný v celcích věnovaných hutnické plastice, objektům, využívajícím optické efekty a volné tvorbě 70. a 80. let. Rozsáhlý závěrečný oddíl tvoří galerijní prezentace plastik v prostoru. V širokém spektru podob sochařské sklářské tvorby od 80. let 20. století až do současnosti jsou zde zastoupeni nejvýznamnější čeští sklářští výtvarníci všech generací, včetně mladých absolventů sklářského ateliéru VŠ uměleckoprůmyslové v Praze. Vystavená díla dokumentují obecně odlišné výtvarné koncepce, ale i postupný názorový vývoj konkrétních umělců.
- Sbírka pohlednic Orbis pictus - v letech 1998 - 1999 zakoupilo Východočeské muzeum v Pardubicích díky podpoře Ministerstva kultury ČR soukromou sbírku pohlednic Orbis pictus paní Květy Veselé. Tato sbírka obsahuje přes 300 tisíc kusů a je největší sbírkou svého druhu u nás.
Stálá expozice pohlednic vychází především z této sbírky, která umožňuje jedinečným způsobem dokumentovat podobu pohlednic od jejich vzniku až po současnost. Expozice je koncipována jako exkurs do historického vývoje pohlednic na našem území, a to od nejstarší emise korespondenčních lístků, vydaných oficiálně v Rakousko-Uhersku roku 1869, až do konce 20. století. Pohlednice jsou tedy v expozici řazeny chronologicky v tématických celcích od předchůdců pohlednic až po pohlednice vydané po roce 1989.
Největší pozornost věnujeme období tzv. "zlaté éry", tj. období v rozmezí let 1896 - 1905, kdy pohlednice zaznamenaly maximální vrchol v oblibě i rozmanitosti zpracování (nikdy později nebyly pohlednice populárnější a na trhu nebyla k dostání taková škála nejrůznějších typů a zpracování). Dále následují pohlednice vydané v průběhu 1. světové války, meziválečné pohlednice, socialistické pohlednice a pohlednice současnosti.
Expozice kromě toho představuje širokou tématickou škálu (pohlednice místopisné, blahopřejné, reprodukce uměleckých děl, vlastenecké, futurologické i ideologické a další) a seznamuje se základními tiskařskými technikami, jimiž pohlednice v minulosti vznikaly (litografie, světlotisk, knihtisk, bromografie apod.).
Expozici pohlednic naleznete ve dvou sálech sklepení severního křídla pardubického zámku. V prvním sále vystavujeme pohlednice do roku 1914, ve druhém pokračujeme pohlednicemi z První republiky až do roku 2000. Celkem můžete shlédnout téměř na 4000 exponátů.
- Sbírka zbraní - Stálá expozice zbraní Východočeského muzea představuje základní přehled vývoje chladných a palných zbraní především v Evropě a severní Americe od 12. do 20. století.
Návštěvník se u nás seznámí se základními kategoriemi zbraní. Zjistí, jaký je rozdíl mezi mečem a palašem, mezi kordem a šavlí, pozná odlišnost pistole od revolveru. V dalších vitrínách zjistí, jaký je rozdíl mezi předovkou a zadovkou, seznámí se s opakovačkami a pozná také proslulé zbraně automatické - samopaly a kulomety.
V expozici najdeme vynikající práce německých mečířů ze Solingenu i francouzských z Klingentahlu. Jsou zde chladné zbraně rakouské, německé, italské, ruské, československé. Zbraně pro důstojníky i řadové bojovníky.
Civilní palné zbraně reprezentují ukázky kvalitní práce českých puškařů i výrobců z jiným zemí Evropy. Mezi vojenskými zbraněmi dominují zbraně rakouské, německé, francouzské, ale i československé a americké. Najdete zde také řadu zajímavých zbraní, spojených s dobýváním amerického divokého západu.
Návštěvníci si mohou na funkčních replikách a řezech vyzkoušet fungování mechanismů některých zbraní. V tomto směru je naše expozice evropským unikátem.
- Rytířské sály zámku - Samostatnou expozicí je prohlídka rytířských sálů. Kromě kamenických prvků, dokládajících přechod mezi gotikou a renesancí, se tu dochovaly nástěnné malby ze 30. až 40. let 16. století. Kolem oken a dveří je namalována iluzivní architektura. Iluzi prostoru antického chrámu vzbuzují sloupy v rozích sálu, nesoucí malované trámy, girlandy a četné rostlinné ornamenty. Volné plochy stěn postupně zaplnily iluzivní obrazy. V tzv. Vojtěchově sále zaujme výjev z biblické legendy o Samsonovi a Dalile (1532) nebo postava Štěstěny Vrtkavé; zajímavá je i výzdoba arkýře. V tzv. mazhauzu zase dominuje malba s liturgickým námětem "Zákon a Milost". Ve "sloupovém sále" se dochoval raně renesanční malovaný kazetový strop.
|
