|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 První písemné zprávy o známosti Ploskovic pocházejí z 11. století. Z ranné historie panství si připoměňme alespoň osobnost rytíře Dalibora z Kozojed, který se v roce 1496 ujal poddaných pana Adama Ploskovského z Drahonic. Dalibor byl po potlačení vzpoury zajat, uvězněn v právě dokončené věži v Praze, která dodnes nese jeho jméno, a roku 1498 byl za tento čin popraven. Současný zámek nechala vybudovat princezna Anna Marie Františka Toskánská z rodu Sasko-Lauenburského, manželka toskánského velkovévody Gastona, posledního z rodu Medici. Zámek ve stylu vrcholného baroka byl postaven v letech 1720-30 a jeho architektem byl pravděpodobně Kilián Ignácz Dientzenhofer. V roce 1805 přechází panství do soukromého majetku toskánské větve Habsburků. Od roku 1849 se stává letním sídlem odstoupivšího rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského, nebo-li posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého. V této době je zámek pod vedením pražského stavitele Jana Bělského, kterému asistoval architekt Josef Pokorný, zvýšen o jedno patro ve stylu druhého rokoka a přistavěny jsou dvě postranní správní budovy. Po smrti Ferdinanda V. se panství ujímá císař František Josef I. Po roce 1918, po vyhlášení československého státu, zde bylo zřízeno letní sídlo Ministerstva zahraničních věcí. Jezdil sem hlavně Edward Beneš se svojí manželkou. Za okupace zde byla škola pro mladé nacisty, tzv. Napola. Od roku 1852 je zámek i park pod ochranou státní památkové péče a od konce 60. let je zpřístupněn veřejnosti. |
||
|
