|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
|
|
|
 Radnice Poslat jako elektronickou pohlednici  Prácheňské muzeum Poslat jako elektronickou pohlednici  Podloubí Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||
 Hrad byl postaven současně s městem králem Přemyslem Otakarem II. Vybudovala jej stavební huť, která se podílela též na stavbě královského hradu Zvíkova. Význam píseckého hradu podtrhuje častá přítomnost králů. Pobyt Přemysla Otakara II. je v Písku doložen minimálně devětkrát. Hrad navštěvovali i Jan Lucemburský, Karel Iv. A často Václav IV. Za husitských válek se jej zmocnilo město a do královské správy se vrátil až roku 1436. Držitelé se střídali i v dalších letech. Významným mezníkem je rok 1509, kdy město získalo hrad do zástavního držení. Části hradu se postupně staly sídlem radnice i španělského dobrodruha Martina de Hoeff Huerty, ničeny byly nejen požáry, ale i přestavbou na pivovar a kasárna a využíváním za skladiště. Devastace vyvrcholila po polovině 19. století, kdy hrad přišel o dvě zbývající věže, kapli a celé východní křídlo. Teprve roku 1862 vydalo pražské místodržitelství zákaz dalšího boření a počátkem 20. století se hrad stal sídlem muzea, které je v něm dosud. Přes veškerou nepřízeň je písecký hrad nejlépe dochovaným městským hradem v Čechách. Postaven byl na okraji vyvýšeniny nad řekou Otavou v pravidelném uzavřeném a téměř čtvercovém půdorysu. Na západní straně byl chráněn nejen řekou, ale i dvěma nárožními věžemi a napojením na hradby městského opevnění. Na zbývajících třech stranách byl od města oddělen parkánem, před kterým byl ve skále tesaný 10 m široký příkop, dnes již ale zavezený. Přístup do hradu byl z rohu náměstí (radnice postavena později) po padacím mostě přes příkop a průjezdem v budově východního křídla. Zdi tohoto zbouraného křídla a parkánová zeď před ním (u dnešních schůdků) jsou na nádvoří naznačeny kamennými zídkami, mezi kterými stojí zapůjčené kopie barokních plastik. Nad průjezdem tohoto křídla stála věž. Uzemnění jejího hromosvodu z roku 1769, vykopané při archeologickém výzkumu, je jako unikátní technická památka vystaveno v Prácheňském muzeu. Nově zřízená kašna stojí uprostřed původního obdélného hradního nádvoří, které bylo po celém obvodu v úrovni dvora i patra lemováno klenutým arkádovým ochozem. Z něj se v úplnosti dochovalo pouze přízemí západního ramene. Ve zdivu zbývajících křídel jej dokládají dochované architektonické prvky a pilíře arkád naznačují stromky. Zatímco spodní ochoz zůstal volný, pravděpodobně dodatečné uzavření horního ochozu za krále Václava IV. Dokládá mladší krbová konzola na pavlánu. V patře jižního křídla (při pohledu od radnice vlevo) byla až do 19. století zachována nádherná kaple. Ze západního a severního patrového ochozu se vcházelo shodnými honosnými portály do velkých reprezentačních sálů. Do dnešní doby se dochoval pouze sál západní, plochy 18,5 × 7 m a výšky 6,4 m (měřeno ke svorníkům), zaklenutý do tří polí křížových kleneb a osvětlený třemi hrotitými okny s výhledem na řeku. V hlubokých okenních špaletách jsou kamenná sedátka. Vchodem z jižní špalety se vstupovalo na schodiš ... |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
 Mezi prvním a druhým patrem je nainstalovaný stroj (funkční) věžních hodin zhotovených v roce 1768 hodinářem Sebastianem Londenspergerem. |
||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||
 březen - září: denně kromě pondělí 900 - 1800 říjen - prosinec: denně kromě pondělí 900 - 1700 |
||||||||||||||||||
 Celý objekt: 30,- plné * 10,- snížené *** jen suterén: 10,-. |
||||||||||||||||||
 Samostatně, 1. patro; 2. patro (expozice živých sladkovodních ryb v suterénu) |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
 Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, pronájem prostor po předchozí dohodě |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
 Vyhledat možnosti stravování ... | | 
| |
|
 |
|
||||||||||||||
