|
|||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| To vlastně nikdo přesně neví. V Trutnově se povídá, že draka zabili v jeho doupěti lidé pana Truta, když se roku 1006 zakládalo město. Po několika letech svolal český kníže OLDŘICH do Brna sněm, na kterém měl ustanovit svého syna za markraběte moravského. Sjelo se mnoho pánů. Přijel i rytíř ALBERT TRUT a jako dar přivezl knížeti vycpaného draka. Kníže prý dal draka na třech řetězech zavěsit v síni radnice, aby si ho každý mohl prohlédnout. Někteří ale vyprávěli, že draka dovezli ze svých výprav křižáci, jiní zase prý slyšeli, že ho pánům z radnice daroval turecký sultán. Brňané jsou ale přesvědčeni, že draka nikdo nepřivezl. Žil prý v Brně u řeky Svratky, kde měl svou jeskyni. Obyvatele však trápil široko daleko. Když měl hlad, požíral v okolí vše, co mu přišlo pod tlamu. Lidé se ho báli, ale nevěděli, jak se ho zbavit. Radní slíbili velkou odměnu sto zlaťáků, ale nikdo se nehlásil. Až jednou přišel do hospody U Modrého lva řeznický tovaryš, který chodil vandrem po světě. Všichni v hospodě vyprávěli pouze o drakovi. TOVARYŠ chvíli poslouchal a pak povídá: „Já vás toho draka zbavím. Jen doneste velkou volskou kůži a pytel nehašeného vápna.“ Brňané mu moc nevěřili, ale co chtěl, to donesli. Řezník zašil vápno do VOLSKÉ KUŽE naložil na vůz a odjel k řece, kde drak lehával. Položil rychle na zem kůži a čekal. Po nějaké chvíli drak skutečně přilezl a hned se do kůže pustil. Když ji celou sežral, hojně ji zapil vodou ze Svratky a odpočíval. Ale to neměl dělat. Vápno v něm začalo vřít, drak se nadouval, nadouval, až praskl. To bylo v Brně radosti! Řezník dostal svou zaslouženou odměnu a vydal se zase do světa. Od té doby se už Brňané nemuseli žádné obludy bát. |
|
Back | |
|
