|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 V roce 1126 dal kníže Soběslav na památku vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce obnovit kapli na Řípu. Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Stavba je vybudována z opracovaných opukových kvádříků, je klenutá a byla pokryta kamennou krytinou spočívající přímo na klenbě. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Po husitských válkách byli majiteli vladykové Ctinští, z nichž Martin z Mnetěše dal pro rotundu ulít dva zvony. V roce 1515 se Říp stal opět majetkem strahovského kláštera, který jej s Mnetěší prodal roku 1577 Vilému z Rožmberka. Po jeho smrti se stali na dlouho dobu držiteli Lobkowitzové. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. V letech 1869-81 byly provedeny velké úpravy, při nichž byla sejmuta kamenná krytina a nahrazena cementovými deskami. V letech 1966-74 byl opraven celý plášť rotundy a obnoven původní tvar a umístění oken. Roku 1848 se Říp stal místem táborů lidu za národní a sociální práva. Od roku 1963 je Říp s rotundou národní kulturní památkou. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid. |
||
|
