Hrad Šelmberk
Vítáme Vás Historie Diskuze \"" English version

 
 
   
 Poloha
Poloha tohoto objektu
 Reklama
 
 Anketa
  Jste spokojen(a) s rychlostí načítání těchto stránek?
 
Ano  (20957)
Ne  (4468)

 Kontaktujte nás
  Napište nám - jakýkoli svůj názor na náš server.
Oznamte chybu - je-li kdekoli na našich stránkách chyba, budeme velmi rádi, když nám to sdělíte.
Přidejte záznam - do jakékoli z našich sekcí, a to zdarma.
 
 
 
Popis

 
Hrad Šelmberk býval jmenován již v 16. století zkráceným slovem „Šemberk“, jež se mezi lidem dochovalo do současnosti. Jeho zakladatelé byli páni, kteří ve svém štítě nosili svinskou hlavu. Jmenovali se podle různých sídel, z Valdeku, Hazenburka, Rožmitala, Šelmberka…Kdy a jak se tento rod, který žil ve středních Čechách, do této krajiny dostal, není známo. Rovněž o založení hradu i jeho panském rodu před 14. stoletím prameny mlčí. Je možné předpokládat, že se tak stalo na počátku téhož století. Rovněž také nelze zjistit, kdy a jak se pánové ze Šelberka od ostatních větví rodu Buziců odloučili a se kterou větví byli v nejbližším příbuzenství. Zdá se, že pocházeli od pánů z Valdeka, kteří se záhy z Podbrdská do Vltavska přestěhovali a oblíbili si příjemní Medek
Ve starém minisálu Načeradském se připomínají někteří předkové rodu Šelmberského, totiž Přibyslav, Vratka a Přibík, kteří se svými bratřími asi v roce 1278 postavili kůr v kostele načeradském. K tomu se dodává, že snad panství Šelmberské, než-li ho získali Buzici, náleželo Vítkovcům, o blízkém Načeradci, jenž potom také Buzicům patřil, se to s jistotou ví. První, který jméno našeho hradu nosil, byl Přibyslav z Křimíka, jinak ze Šelmberka řečený, jenž někdy rokem 1318 horu Pavlov prodal Vilému z Vožice.
Další držitelé hradu Šelmberka byli:
 
  • 1341 - Přibík mladší
  • 1349 - Janek ze Šelmberka
  • 1359 - Ondřej ze Šelmberka
  • Čeněk ze Šelmberka, bratr Ondřeje

Po roce 1408 mizí jméno pánů ze Šelmberka ze zdejší krajiny. Vynikli jinde jakožto držitelé zboží a platnými službami se nejednou obětovali své vlasti až do svého vymření ke konci 16. století.

  • 1397 - založil nový majitel Šelmberka Aleš z Ryzenburka nový oltář v Janovském kostele.
  • 1419 - jej posledně nacházíme jako pána na zdejším pansvtí. O osudech hradu Šelmberka za husitských válek naše prameny mlčí. Není však možné, aby tento hrad byl docela ušel jakékoliv škodě a útoku, když v okolí byly sváděny časté a tuhé boje. Držitelé hradu, kteří asi byli u katolíků, udrželi se tvrdostí zdí hradebních a později tam vládli páni, kteří byli u strany podobojí.
  • V husitských válkách nabyl zboží Šelmberské Albera z Těchobuze.
  • 1431 - Mikuláš z Hořic
  • 1465 - Mikuláš z Hořic se synem Mikulášem mladším
  • Na začátku 16. století držel Šelmberk Předbor z Radejšína
  • 1518 - ho prodal Albrechtovi Ciplovi z Kravska
  • 1542 - ho držela dcera Kateřina z Kravska, která se provdala za Petra Mrackého z Dubé. Zemřela roku 1553. Petr Mracký zemřel o rok později. Synové Petr zemřel roku 1555 a Vilém brzy po něm. Dědicem panství se stal strýc jejich Karel Mracký z Dubé.
  • 1586 - 3. Března prodal Karel Mracký z Dubé Šelmberské panství Michalu Španovskému z Lisova a na Pacově, nejvyššímu písaři království Českého, který ho připojil k Vožickému panství, které zakoupil od krále Rudolfa II. v roce 1579.

 
Hrad Šelmberk byl neporušený na počátku 17. století a též opravován, že se v něm mohlo ještě v roce 1629 bydlet. Nedlouho potom byl opuštěn a jeho staré zdi již podpírané a opravované se pak po krátkém čase sesuly a jen skálopevná věž dovedla vzdorovat všem nepohodám až po naše časy.
Vlastní hrad zaujímal hradlo čili úzký skalní hřeben a dolní hrad zabíral pod ním východně volný svah. Prvotní brána hned po založení hradu byla zajisté pod samou věží na jižní straně hradu, ale její zbytky se nedochovaly. V šestnáctém století totiž byla jižní strana dolního hradu docela přeměněna a přistavěno tu k hradbám nové stavení, v němž páni obývali.
Nejdolejší jeho oddělení má zejména ráz nový. Na spodní staré zdi byly postaveny zdi nové a světnice hořejší byly na zdech vykládány břevnovím, jak svědčí pozůstatky. Na jižní zdi se nacházejí dvě velká okna nad sebou. Na koncí tohoto oddělení byl vjezd neb brána v 16. století. Do druhého prostředního oddělení se vcházelo z průjezdu téže brány starodávnými dveřmi, obroubenými venýři z nichž zbyl jen patník. Oddělení toto mělo kromě přízemí ještě dvě poschodí, v nichž je znát staré dynchování. Okna byla velká a proto se tu zdi propadaly.
Z prvního poschodí druhého oddělení se přišlo do přízemí prvního oddělení, neb v těch místech jest svah horního hradu příkřejší, než jest v oddělení prvním. Na dvoře dolního hradu je kromě zbytků hradeb nepatrný kousek studně a dvoje sklepy. Nejlepší částí hradu, doposud neporušenou je velká kruhová věž. Prvotně byla hlavní částí hradu, později, když byl hrad lépe vystavěn, hlídkou a posledním útočištěm hradního pána. Věž je vysoká 26 m, obvod má 32 m a síla zdí nad základy je 3,5 m. Vchod k ní býval ve velké výšce, jak svědčí dosud branka tesaným kamením obložená. Spouštěl se na ní můstek na pavlač, která vycházela z blízkého stavení. Až do počátku 19. století byla věž pustá. Na počátku tohoto století nechal věž upravit hrabě Leopold Küenburg. Nechal prolomit nynější vchod a zřídit dřevěné schody až na vrch věže a nechal vytesat široké kamenné schody až k věži, poněvadž stojí na strmém skalisku.
V přízemí bylo bezpochyby vězení, neb první podlaha jest ve výšce asi přízemí a I. poschodí dohromady. Kde byla první podlaha, tam se zeslabuje síla zdí a tak je potom i u následujících podlah, jichž bylo 5, nepočítáme-li za šestou pokrytí na vrchu věže. Nad první podlahou jest nyní otvor nově prolomený, který spodek věže osvětluje. Pod samou druhou podlahou je velmi zajímavá již dotčená branka. Jak již bylo řečeno, byla zvenku obložená veníři ve slohu gotickém a měla dva kamenné krakorce, aby můstek pevně ležel. Vedle ní jsou střílny, aby se k ní bránil přístup. Když i můstek spadl, zavřená branka ještě dveřmi a za ně zastrčeny dvoje závory za sebou. Z průchodu vlevo vedou v síle zdí kamenné schody až nad bývalou druhou podlahu, ale může se též dveřmi a závorami zavírat. Nad druhou podlahou se nachází ve zdi výklenek, jako mívají často v chalupách na venkově k uschování domácích potřeb. Nad třetí podlahou jest zase podobný výklenek a dvě okna, jedno úzké, staré a jedno širší, nové. Také se může jít nad touto podlahou zase v síle zdi věže, ale po schodech dřevěných, nově udělaných.
Severně od věže, skoro vedle ní, býval starý palác pánů Šelmberských z nehož už nezbyly žádné zdi, jen samé množství rumu a kamení a tím také zasypán sklep pod palácem, z něhož zůstaly jen prohlubeň a otvor. V současné době je věž přístupná.

 
Poslední aktualizace databáze: 21.04.2008
Provozuje Taprimex Group, s.r.o.
Všechna práva vyhrazena © 2000-2015
 
hosting zajišťuje: www.KvalitniHosting.cz