|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
|
|
|
 Autor: Roman Krejčí Poslat jako elektronickou pohlednici  Pohled z Petrova na Špilberk Autor: Edita Dansová Poslat jako elektronickou pohlednici  Brněnský Špilberk Autor: Edita Dansová Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||
 Brněnský hrad Špilberk byl založen ve druhé polovině 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Ve 14. století sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat z rodu Lucemburků, určitý čas na něm pobývala i manželka Karla IV. Blanka z Valois. Jako strategicky významná pevnost se uplatnil v 15. století za válek husitských i za bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským Matyášem Korvínem. V následujícím století vojenský význam hradu poklesl. Roku 1560 přešel z královského majetku do vlastnictví města Brna. Po porážce českého stavovského povstání byl v roce 1621 zkonfiskován a stal se císařskou zemskou pevností, jejíž nejslavnější chvíle nastala na sklonku třicetileté války. V roce 1645 špilberská pevnost přes svůj chatrný stav odolala spolu s městem Brnem tříměsíčnímu obléhání mnohonásobné přesily švédských vojsk a významně tak přispěla k obratu ve válce. V následujících sto letech byl postupně přebudován v mohutnou barokní pevnost, která jako citadela tvořila spolu se stejně opevněným městem jednotnou pevnostní soustavu, největší a nejvýznamnější na Moravě a jednu z předních v celé habsburské monarchii. Tento vývoj byl dovršen na počátku čtyřicátých let 18. století, v první fázi válek mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. pro něhož se v roce 1742 stala brněnská pevnost nepřekonatelnou překážkou. Součástí vnitřního opevnění Špilberku se staly kasematy. Byly to z cihel postavené klenuté dvoupatrové chodby, které se vnitřní stranou opíraly o strmě klesající skalní podloží hradu. V rámci reforem rakouského vězeňství rozhodl v roce 1783 císař Josef II. zřídit na špilberkské pevnosti vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince. Kromě starší vězeňské budovy, nacházející se v zadním příkopu, přikázal přebudovat k vězeňským účelům horní patro severních kasemat. Po dokončení této adaptace sem byli první vězňové umístěni v červnu 1784. Pro zločince, odsouzené na doživotí bylo postupně zhotoveno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných prken a trámu, k nimž byli vězňové trvale přikováni. Tyto kobky se nacházely v "nejhlubších a nejhorších kasematech". Horní patra kasemat sloužila jako vězení až do počátku 30. let 19. století. V hromadných celách byli v kasematech vězněni pouze "obyčejní" kriminální zločinci, především vrazi, lupiči a žháři, odsouzení jednak na doživotí, jednak k déletrvajícím těžším druhům vězení. Svým určením i charakterem představovaly špilberské kasematy nejtvrdší žalář v celé rakouské monarchii. Do těchto prostor nepřicházely osoby vyššího stavu a tzv. státní vězňové. Pro ně byly určeny místnosti v horním patře staré vězeňské budovy v zadním příkopu, později pak část kasárenských objektů, zejména jejich severní křídlo. Původně přízemní budova byla v roce 1800 upravena na vězeňské cely a zvýšena o jedno patro. V něm se pak nacházely "aresty" pro státní vězně, v nichž nedobrovolně pobývali též italští karbonáři a další bojovníci proti habsburskému absolutismu. Soužití špilberské vojenské pevnosti s rozrůstaj ... |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
 Od konce 17. století do roku 1858 sloužila pevnost jako státní vězení (také evropských revolucionářů - především v 1. polovině 19. století a za 1. i 2. světové války). |
||||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||||
 Kasematy: Květen - září úterý - neděle: 900 - 1800 (poslední vstup v 1715) Říjen - duben: úterý - neděle: 900 - 1700 (poslední vstup v 1615 Červenec - srpen: otevřeno denně i v pondělí Expozice: Květen - září: úterý - neděle: 900 - 1800 (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením) Říjen - duben: úterý - neděle: 900 - 1700 (prodej vstupenek končí hodinu před uzavřením) Listopad - březen: otevřeno denně mimo pondělí a úterý 1000 - 1700 Krátkodobé výstavy: Podle aktuální nabídky, otvírací doba stejná jako v expozicích 24.12, 25.12, 31.12. 2003 a 1.1.2004 zavřeno Sezónně: Rozhledna: Duben a říjen: sobota - neděle: 90000 Květen - září: úterý - neděle: 900 - 1800 Barokní lékarna, Lapidárium: Květen - září úterý - neděle: 900 - 1800 |
||||||||||||||||||
 Kasematy: 30,- plné * 15,- snížené * 70,- rodinné (10Kč/osoba za cizojazyčný výklad) Expozice: 70,- plné * 35,- snížené * 150,- rodinné * 20,- školy; (jednotlivá podlaží: 30,- plné * 15,- snížené) Celý hrad: 90,- plné * 45,- snížené * 200,- rodinné * 30,- školy |
||||||||||||||||||
 Kasematy: samostatně nebo s průvodcem, 60 min Jednotlivé expozice: samostatně, nebo s lektorskou službou na objednávku pro školy (Mgr. A. Novotná tel: 542123618), nejvíce 40 návštěvníků, 45 min. |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
 Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, restaurace, Ogilvy (608 907080), hradní vinárna (tel: 542210288) |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| 
| | 
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
 |
|
||||||||||||||
