|
Pohled na kapli Autor: Ivo Krčmář Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||||||
Západomoravské muzeum sídlí v bývalém Valdštejnském zámku, jenž byl přestavěn v 16. století z původně benediktinského kláštera. Hlavní vchod do zámeckého areálu je mezi dvěmi renesančními budovami. Vlastní trojkřídlá zámecká budova uzavírá čtvercové nádvoří s bazilikou sv. Prokopa, která se v podstatě dochovala ve svém původním půdorysném rozvrhu a architektonické výstavbě a patří k významným románsko-gotickým památkám na našem území. Klášter byl založen v roce 1101 moravskými údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Liholtem Znojemským. Ve 2. čtvrtině 13. století se začalo s rozsáhlou přestavbou celého dosavadního dřevěného areálu na kamennou architekturu. V období mezi 1220-1270 byl postaven areál konventu - "klášterní hrad" - spolu s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie (později sv. Prokopa). V první půli 14. století se objevily finanční obtíže kláštera a na přelomu 14. a 15. století, za válek mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, již můžeme hovořit o vážné krizi. Tu se opati pokoušeli odvrátit prodejem či zástavami. Husitské války ještě dále prohloubily ekonomickou krizi opatství, které utrpělo nemalé škody a budovách i pozemkovém majetku. Poslední ranou pak bylo křižácké tažení proti českému králi Jiřímu z Poděbrad pod vedením jeho zetě uherského krále Matyáše Korvína. Opat Matěj stál na králově straně a tak není divu, že ve městě hledal útočiště po válečných operacích v Rakousích spolu se svým vojskem Jiříkův syn Viktorin. Početnější Matyášovo vojsko jej pronásledovalo až k Třebíči, kterou po třídenním obléhání 14. května dobylo a zapálilo. Klášterní posádka se 15. června za čestných podmínek vzdala a Matyáš se mocnil poslední bašty odporu - kláštera. Matyáš dosavadního opata Matěje sesadil a s klášterním zbožím naložil jako "s mečem nabytém" a to bylo zastaveno šlechtickým držitelům. Konvent byl ve zničeném klášterním areálu trpěn a posledním třebíčským opatem se roku 1473 stal Tiburtius (+1500), který stál před nemožným úkolem obnovit benediktinské opatství. Prvním držitelem zastaveného třebíčského benediktinského statku byl uherský šlechtic z blízkého okolí krále Matyáše. Teprve od roku 1478 měl město a větší část klášterního zboží v zástavě jeden z hlavních Matyášových spojenců, a vůdce odbojné Zelenohorské jednoty Zdeněk ze Šternberka. Roku 1483 pobýval v Třebíči král Vladislav Jagellonský, který se sem uchýlil před morem a roku 1490 zastavil třebíčské panství Vilémovi z Pernštejna. Ten již v roce 1491 vyplatil většinu zástavních listů opata Trojana a Matěje na bývalém klášterním majetku. Po zániku konventu ve 20. letech 16. století, za držení panství protestanty Černohorskými z Boskovic, byl klášter přestavěn na renesanční zámek. Další majitel Vratislav z Pernštejna v letech 1556-1557 prodává větší část panství Burianu Osovskému z Doubravice. Burian upravil již dříve postavený renesanční zámek, využil chátrající baziliku s kryptou pro hospodářské účely a zřídil zde vrchnostenský pivovar. Po jeho smrti panství roku 1568 zděd ... |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Největší sbírka moravských vltavínů. |
||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||
říjen - březen: denně kromě pondělí 800 - 1200, 1300 - 1600 duben - září: denně 800 - 1200, 1300 - 1700 |
||||||||||||||||||
20 ,- plné * 10,- snížené * 50,- rodinné. Výstavy: 10,-. |
||||||||||||||||||
Trasa A: s průvodcem, 50 min., nejvíce 45 návštěvníků. Trasa B: s průvodcem, 45 min. nejvíce 45 návštěvníků. |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
Rezervace prohlídek, prodej upomínkových předmětů, pronájem prostor po předchozí dohodě. |
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
Vyhledat možnosti ubytování ... | |||
|
|