 |
|
|
Autor: Jana Pokorná
Poslat jako elektronickou pohlednici
Brána na náměstí
Poslat jako elektronickou pohlednici
Dlouhá chodba
Poslat jako elektronickou pohlednici
Jídelna
Poslat jako elektronickou pohlednici
Kašna
Poslat jako elektronickou pohlednici
Petr Vok z Rožmberka
Poslat jako elektronickou pohlednici
Zámek z nádvoří
Poslat jako elektronickou pohlednici
Zámek z parku
Poslat jako elektronickou pohlednici
Poslat jako elektronickou pohlednici
Autor: Jana Pokorná
Poslat jako elektronickou pohlednici
Autor: Jana Pokorná
Poslat jako elektronickou pohlednici
Schwarzenberská hrobka
Poslat jako elektronickou pohlednici
|
Při stezce vedoucí z Vitorazska přes jižní Čechy dále do vnitrozemí byla založena nejspíše za Vítka mladšího (1213 - 1236) z rodu Vítkovců osada pojmenovaná Třeboň nebo též Wittingau. Po Vítkovi mladším následovali jeho synové Pelhřim, Ojíř a Vítek. Na západním konci městského tržiště si vystavěli dvorec, oddělený od osady příkopem a dřevěnou hradbou. Osada se rychle rozvíjela a roku 1280 se již připomíná kostel sv. Jiljí.
Poslední držitel Třeboně z landštejnské větve Vítkovců Jan prodal roku 1366 město i panství bratrům Petrovi, Joštovi, Janovi a Oldřichovi z Rožmberka. Čtveřice bratří nezahájila držbu nejdříve výstavbou hradu, ale založila klášter augustiniánů při farním kostele sv. Jiljí. Noví majitelé udělili Třeboni roku 1376 práva královských měst a opevnili ji kamennými hradbami s příkopy. Hradby obklopily i nově budovaný hrad, který se poprvé připomíná roku 1379.
Když se roku 1479 ujímal vlády nad rožmberským majetkem Vok z Rožmberka, vybral si Třeboň za své sídlo. Uklidnění v zemi a spořádanější hospodářské poměry dovolily Vokovi provést řadu stavebních záměrů. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu v dnešním severozápadním nároží, zvanou v 15. století curia maior, kde byly hlavní místnosti pánova příbytku. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka ( 1519 - 1524).
Trojkřídlé stavení však bylo pohlceno pronikavou přestavbou, kterou na popud Viléma z Rožmberka (+ 1592) provedl vlašský stavitel Jan. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. V krátkém spojovacím traktu, který na něj navazoval, byla vstupní brána. Tím bylo vnitřní zámecké nádvoří uzavřeno.
Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten již v roce 1598 koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo a rozšířil jeho severozápadní nároží přístavbou západního výběžku. Práce pak pokračovaly na výzdobě interiéru přestavěného křídla. Roku 1602 po prodeji krumlovského panství se Petr Vok přestěhoval natrvalo do Třeboně a práce se rozběhly rychlejším tempem.
Následujícího roku byla pro umístění početného dvora rožmberského vladaře zahájena stavba úředního domu podél východní strany vnějšího zámeckého nádvoří, jižně od bývalého Ruthardova domu (původní radnice), s nímž byl v roce 1604 spojen. Téhož roku dokončil Tomáš Třebechovský výzdobu tzv. Dvořanské světnice v přízemí nedávno dokončeného jihovýchodního křídla vnitřního nádvoří. Roku 1605 byla dostavěna severní brána, vedoucí z vnějšího nádvoří na náměstí. Její výmalbu zajistil již osvědčený Tomáš Třebechovský.
Hned po svém příchodu do Třeboně dal Petr Vo ...
|
- První prohlídková trasa - Přízemí zámku byla zaměřena na vývoj města Třeboně, rožmberské rybníkářství a nejslavnější období třeboňského panství - vládu posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka.
V první části expozice se návštěvník dozvěděl stručnou historii města Třeboně, v souvislosti s Mistrem třeboňské Madony byl informován o jihočeské gotické plastice a seznámil se s formováním třeboňské rybniční sítě. V další části expozice pak procházel již klasickým zámeckým interiérem, zaměřeným především na posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Fraucimorem a Dvořanskou světnicí s erby rožmberských dvořanů na zdech tato prohlídková trasa končí.
- Druhá prohlídková trasa - Byla otevřena pro veřejnost až v roce 1996. V prostorách prvního patra zámku byly podle starých inventářů zařízeny soukromé apartmá rodiny Schwarzenbergů, kteří pobývali v Třeboni v průběhu 19. století hlavně o vánočních svátcích. Apartmá jsou doplněny drobnými osobními předměty, které se zachovaly v kmenovém inventáři. Návštěvník je seznamován s historií posledních držitelů zámku Třeboň - rodem Schwarzenbergů, zejména pak s osobnostmi 19. a přelomu 20. století.
- Rožmberské renesanční interiéry - Nejslavnější období Třeboně a zámku bylo za doby posledních žijících členů slavného a starobylého rodu Rožmberků. Právě s nimi se můžete setkat na této prohlídkové trase. Poznáte život moudrého a rozvážného Viléma z Rožmberka, zastávajícího ve své době místo nejvyššího purkrabího na dvoře císaře Rudolfa, ale i osud jeho neméně slavného bratra Petra Voka z Rožmberka.
Budete však také seznámeni s historií města, zámku a počátcích rybníkářství na Třeboňsku.
Protože zámek se dodnes zachoval v renesančním stavebním slohu, skýtá návštěva této trasy možnost poznat život našich předků za doby sličných dam a urozených kavalírů.
Budete-li mít štěstí můžete potkat i Bílou paní, která právě na třeboňském zámku našla svůj domov.
Soukromá schwarzenberská apartmá nejdelší etapa ve vývoji zámku i města je spjata se slavnou knížecí rodinou Schwarzenberků (1660-1945). Trasa je věnována historii tohoto šlechtického rodu na území Čech. Třeboň byla prvním trvalým majetkem Schwarzenbergů v Čechách. Expozice byla zpřístupněna v roce 1996 a je větším dílem uspořádaná podle archivních materiálů z roku 1896. Dokladuje a připomíná způsob života posledních generací hlubocko-krumlovské větve knížat ze Schwarzenbergu, počínaje pobytem knížete Adolfa Josefa a jeho manželky Idy.
Při prohlídce se mimo jiné dozvíte i některé zajímavé historky z bohatého života knížecího rodu, jehož historie sahá až do počátku 12. století.
- Konírna - Expozice jezdectví a chovu psů chov koní má na Třeboňsku dlouhou tradici. Zároveň dlouhou tradici, hlavně pro dobré krajinné podmínky, má i oblíbená kratochvíle šlechty-lovectví, ke kterému kromě koní je potřeba i loveckých psů. Pro tyto nepostradatelné pomocníky a přátele člověka se podařilo v roce 2001 nalézt místo v třeboňských zámeckých expozicích. Prostor se nalezl v objektu bývalé konírny. Návštěvníci jsou zde seznámeni s drezúrou koní, jezdeckými pomůckami, potřebami k lovu, životem loveckých psů. Mezi nejzajímavější exponáty patří obrazy J. J. Hamiltona, ale hlavně bruselské gobelíny z let 1645 - 47, zobrazující krále Ludvíka XII. při nejobtížnějších cvicích španělské jezdecké školy.
- Psí kuchyně, kasematy - Prohlídková trasa v první části navazuje na expozici v objektu konírny. Blíže zde se seznámíte s chovem psů na třeboňském panství, jejich životosprávou a způsoby lovů.
V další části se dozvíte o vývoji obranného systému města Třeboně z počátku 16. století, který byl postaven k obraně města před blížícím se tureckým nebezpečím. Nadčasový obranný systém uchránil město před vpádem pasovských, ale i domácími válkami.
Zpřístupněné podzemní chodby jsou již jen částí původního velkoryse pojaté jižní opevnění Třeboně.
Při prohlídce podzemních prostor se dále setkáte s katem. Seznámíte se se způsobem života a mučícími metodami té doby. - Zámecká galerie - V době hlavní sezóny, ale i mimo ni, se v prostorech galerie objevují známější začínající umělci, kteří zde představují svou tvorbu. Kromě autorských výstav i výstavy tématické (např. k rozvoji města či historii regionu).
Strašidla zemí Koruny České a erbovní bestie ve sklepních prostorách zámku mají návštěvníci možnost seznámit se s nadpřirozenými bytostmi fantastické zoologie, které se objevují v erbech šlechtických rodů. Na setkání s jezinkami, hejkalem, vlkodlakem, drakem, či bájným Pegasem se dlouho nezapomíná.
- Schwarzenberská hrobka - Samostatný objekt, architektonický skvost jihu Čech. Při prohlídce budete seznámeni s historií rodu a se zajímavostmi této neogotické stavby, ale navštívíte i samotnou hrobku s 26-ti představiteli hlubocko-krumlovské větvě Schwarzenbergů. Do podvědomí návštěvníků památek vstoupil Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu.
Od roku 1784 byli příslušníci hlavní větve schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí, poprvé připomínaném v roce 1515. Ten však v druhé polovině 19. století byl již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve.
Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém stylu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14. července 1874 pod vrchním vedením Dewortzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexandrem Trippelem v roce 1789.
Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.
Hrobka Schwarzenbergů je jednou z architektonicky nejpozoruhodnějších památkových staveb jižních Čech.
|
Třeboňský zámecký park je zařazen v publikaci „Léčivá místa jižních Čech“. Dodnes se zde zdržuje bílá paní Perchta z Rožmberka. Vzácné a cizokrajné dřeviny v parku.
|
Zobrazit také loňské akce ...
|
Zámek:
duben: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
květen: denně kromě pondělí 900 - 1600
červen - srpen: denně kromě pondělí 900 - 1715
září: denně kromě pondělí 900 - 1600
říjen: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
Hrobka:
duben: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
květen: denně kromě pondělí 900 - 1600
červen - srpen denně kromě pondělí 900 - 1700
září: denně kromě pondělí 900 - 1600
říjen: sobota, neděle, svátky 900 - 1600
Jindy pouze po předchozí dohodě.
|
Rožmberské renesanční interiéry: 45,- plné * 25,- snížené
Soukromá schwarzenberská apartmá: 60,- plné * 30,- snížené
Konírna: 25,- plné * 15,- snížené
Konírna, Psí kuchyně, kasematy: 40,- plné * 20,- snížené
Schwarzenberská hrobka: 25,- plné * 15,- snížené.
|
Rožmberské renesanční interiéry: nejvíce 45 návštěvníků
Soukromá schwarzenberská apartmá: nejvíce 25 návštěvníků
Konírna: nejvíce 45 návštěvníků, s průvodcem
Konírna, Psí kuchyně, kasematy: nejvíce 20 návštěvníků
Schwarzenberská hrobka: nejvíce 50 návštěvníků.
|
|
|
Prodej upomínkových předmětů, občerstvení, zajištění společenských akcí.
|
ne * ne
|
Trasa – Rožmberské renesanční interiéry
|
|
300 m (placené) * 300 m (placené)
350 (neplacené, pod hrází rybníka Svět) * 350 (neplacené, pod hrází rybníka Svět).
|
Státní památkový ústav v Českých Budějovicích
|
|
|
|
