|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 V místech původního severního městského opevnění ze 13. století se přibližně nachází i poloha bývalého přemyslovského zeměpanského hradu. Předsunuté opevnění města vzniklo v 16. století - dodnes tvoří základní rámec architektonického pojetí muzea. Přelom 17. a 18. století je zde charakterizován ambiciózním, avšak nikdy nenaplněným plánem Dominika Ondřeje z Kounic na přebudování severního opevnění v zámek. Byla z něho však realizována jen budova panské stáje (tzv. Baraník). V následujícím období byl celý areál využíván jako jeden z mnoha hospodářských dvorců vrchnosti. Moderní přestavba na muzeum pochází až z XX. století. Bývalá panská stáj (v místě zvaná Baraník či zámek) byla vystavěna z příkazu Dominika Ondřeje z Kounic zednickým mistrem Antoniem Rivou asi v letech 1690-1693. Uvnitř stojí 16 sloupů („Sloupový sál“) s hlavicemi v jónském stylu. Stavba připomíná spíše trojlodí italských klášterních knihoven. Zámecká brána - stavba původně ze 13.století, která byla součástí městského opevnění. Dvě bašty, zvané Vítkovská a Bílá. Ve dvoře ředitelství muzea je veřejnosti zpřístupněna japonská zahrada typu „karesansui“ - suchá zahrada. Pro městský úřad v Uherském Brodě ji navrhli a na místě vytvořili zahradní architekti z družebního japonského města Tsukiyono. Japonská zahrada má tyto části: studánka, lucerna, suchá studna, kameny na chodníčku a dřevěné špalíky. |
||
|
