- Sarajevský atentát -
- Muzea a výstavy - Modely mostů, sochařská tvorba Jiřího Marka, kubistický nábytek, mineralogická a ornitologická sbírka, mořská fauna a flóra, letec Jan Čermák
- Silnice a dálnice - Muzeum silnic a dálnic je součástí regionálního muzea existujícího v Meziříčí již od roku 1893. Historické, etnografické a přírodovědné sbírky byly po roce 1948 rozšířeny o zámecký mobiliář, když se muzeum z městské radnice přestěhovalo na zámek.
V 80. letech přibyla specializace na pozemní komunikace, která se projevila i v názvu. Pro laickou veřejnost se prezentuje především fotografiemi a modely mostů, zatímco pro odborníky je určen archiv a knihovna.
Oddělení pozemních komunikací: hlavním cílem vzniku specializace muzea na pozemní komunikace byla snaha tento jev zmapovat a zachytit co nejvíce informací z oboru silničního a mostního stavitelství.
Objekty zájmu muzea jsou předměty in situ - mostní stavby, silnice, které jsou dokumentovány prostřednictvím fotografického či filmového záznamu, ale též pomocí modelů (zvláště mosty) a v neposlední řadě i za použití výkresové dokumentace a map.
Muzeum má dále zájem shromažďovat mobilní předměty užívané při každodenní činnosti při výstavbě a údržbě pozemních komunikací. Zajímavým dokladem doby jsou též dopravní značky, směrové tabule, patníky, milníky apod.
Součástí sbírek jsou rovněž již nepoužívané silniční stroje - dehtovačky, parní vály, sněhová fréza a další.
Také muzejní knihovna má oddělení pozemních komunikací a zajímavé dokumenty se dají najít i v archívu.
- Naši ptáci - Sbírka ptáků bývalého okresu Velké Meziříčí vznikala původně jako soukromá sbírka řídícího učitele Rudolfa Divíška, uznávaného preparátora, který ji používal pro výuku. Později celou sbírku věnoval muzeu a dál o ni pečoval a rozšiřoval ji.
Na jeho úsilí navázali Karel Kořínek a Vladimír Žďárský, oba rovněž pedagogové a ředitelé škol, jejichž zásluhou se sbírka dále rozrostla.
Návštěvníkům je sbírka prezentována formou otevřeného depozitáře. Vystavení ptáci v první polovině 20. Století skutečně na Velkomeziříčsku žili. Muzejní sbírky tak zároveň slouží jako doklad vývoje a devastace přírody, protože některé vystavené druhy zde dnes již nenajdeme.
V depozitáři jsou dále umístěny lihové preparáty ryb a hmyzu, savci, exoti a další.
Zájem dětských návštěvníků jistě vzbudí liška, vlk či krokodýl.
- Letec inženýr Jan Čermák (1870 - 1959) - Už od mládí se zajímal o novinky techniky a věnoval se sportu.
Jeho zájem vzbudilo brzy létání. První pokusy prováděl otcův stárek Liška kolem roku 1892, nebyl však úspěšný. Janovou touhu létat prohloubily lety balónem, kterých se zúčastnil v letech 1893 a 1895 v Praze.
V roce 1910 se vypravil do Paříže, kde absolvoval leteckou školu a před návratem zakoupil letecký motor. S konstruktéry Bloudkem a Potůčkem pak postavili letadlo, s nímž se na plzeňském letišti Bory Čermák poprvé vznesl.
Počátkem roku 1911 odešel Čermák do Vídeňského Nového Města, kde 6. 7. 1911 složil pilotní zkoušku a stal se tak prvním Čechem, který získal mezinárodní pilotní diplom FAI.
Následujícího dne se oženil a podnikl turné po Balkáně, kde předváděl lety se svým letadlem Libela.
Upomínky na toto turné a mnoho jiných zajímavostí nabízí výstava v Muzeu Velké Meziříčí.
- Kubismus - Kubismus: charakteristickým znakem je úmyslné zjednodušení tvarů a jejich převedení do geometrických forem, projevující se především ve výtvarném umění. Zvláštní formou se stal český architektonický kubismus, ovlivněný dekorativismem a folklorismem. Jeho teoretikem byl Pavel Janák, k dalším tvůrcům patřili Josef Gočár, Vlastimil Hofman, Jiří Kroha a další. Tito architekti se stali též autory návrhů nábytku.
Vystavená kolekce nábytku byla zhotovena roku 1913 pražským družstvem Artěl podle návrhu Pavla Janáka. Skládá se ze dvou částí - obývacího pokoje a ložnice.
Nábytek byl vyroben pro dr. Františka Závišku a jeho manželku Milku, oba rodáky z Velkého Meziříčí. Reprezentativní interiér zřejmě souvisí se Záviškovou kariérou - po návrhu z roku 1912 byl tento přední český matematik a fyzik, působící v Praze, jmenován roku 1914 mimořádným profesorem Karlovy university.
Do velkomeziříčského muzea se nábytek dostal darem paní Milky Záviškové v roce 1965 u příležitosti odhalení pamětní desky manželovi, oběti nacismu, na rodném domě.
- Sbírka mořské fauny - Mezi zajímavé sbírky muzea patří soubor mořské fauny. Jeho základem se stala kolekce Františka Sáblíka, který vlastnil ve Velkém Meziříčí továrnu na zpracování mořských hub. Svou sbírku mořských živočichů a lastur věnoval muzeu ve dvou etapách. První část v roce 1931, kdy na exponáty nechal svým nákladem vyrobit i vitríny, zbývající část pak muzeum získalo po roce 1946. O další rozšíření sbírky se zasloužil dlouholetý ředitel místního gymnázia a spolupracovník muzea Vladimír Žďárský.
Vystavené exponáty představují pouze výběr z rozsáhlejší kolekce. Sbírka obsahuje lastury všech světových moří, různých barev, tvarů i velikostí. Zajímavé jsou například ulity zavinutců, které domorodci používají jako platidlo. Některé lastury jsou prezentovány v řezu, kde zjistíme, že i uvnitř se skrývá zajímavý tvar a zbarvení. Můžeme zde spatřit i některé druhy ryb, korály, mořské houby, hvězdice a další atraktivní zástupce mořské fauny.
- Císařské manévry - V září 1909 se na Vysočině konaly císařské vojenské manévry. Hlavní stan byl umístěn ve Velkém Meziříčí, zatímco "bojující" armády se pohybovaly v širokém prostoru kolem. (Při výchozím rozmístění bylo velení jedné armády v Jaroměřicích, zatímco "nepřítel" měl hlavní stan v Křižanově.)
V centru dění - v Meziříčí - byl ubytován rakousko-uherský císař František Josef I. i jeho host německý císař Vilém II. Oba dva bydleli na zámku, který tehdy patřil hraběti Františku Harrachovi. Dalším významným hostem byl následník trůnu František Ferdinand d'Este, který se za svého pobytu spřátelil s majitelem zámku.
V červnu 1914 doprovázel hrabě Harrach ve funkci pobočníka následníka trůnu na další manévry do Sarajeva. Zde došlo k atentátu na Františka Ferdinanda. Hrabě Harrach setřel umírajícímu následníkovi krev se rtů svým batistovým kapesníkem a ten pak uschoval jako vzácnou relikvii. Na velkomeziříčském zámku tak mohou návštěvníci spatřit krev prolitou v první světové válce.
|
