|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Původní hrad vlašimský byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou počátkem 14. století a s jeho nejstarší podobou souvisí spodní část okrouhlé věže při východním nárožní a část přilehlého paláce, dnes součást severního křídla. K výraznějším stavebním úpravám dochází ve 14. století za pražských arcibiskupů a Jana Očka z Vlašimi a jeho synovce Jana z Jenštejna, kdy se středověký hrad mění na reprezentační sídlo oběma preláty často navštěvované. O tom svědčí i několik listin zde vydaných. Do dějin této stavby se zapsali i Trčkové z Lípy, kteří Vlašim získali v roce 1442 a na přelomu 15. a 16. století hrad přestavovali. Za jejich éry vzniklo vnější opevnění, z něhož se po dnešní dobu zachovala hradba v pivovarské budově a bašta, které v následujících letech doplnil val a nároží bastiony. Se jménem Vostrovců z Kralovic spojujeme přestavbu hradu na renesanční zámek v letech 1580 - 1620, kdy se výškově sjednotily jednotlivé budovy, přistavěla věž osmibokou nástavbou a hlavní palác byl doplněn renesančními hřebínkovými klenbami i sdruženými obdélnými okny. První i druhé patro věže ozdobily bohaté štuky, v severozápadním rohu nádvoří vzniklo schodiště s klasicistními arkádami navazujícími svým provedením na pražské dvorské prostředí. Za Talmberků v roce 1627 zámek částečně vyhořel a byl postupně obnovován a přestavován, takže po roce 1700 pozměněno jižní křídlo, vybudován pivovar a nové konírny na jižní straně. V roce 1774 získali vlašimské zboží Auersperkové. V jejich držení zůstává zámek až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn a přešel do rukou československého státu. Byl využíván pro správní a kulturní účely. Součástí zámku je i romantický krajinářský park anglického typu založený roku 1775 Karlem a Marií z Auersperků a postupně doplňovaný romantickými stavbami, z nichž se do dneška zachovala hradní zřícenina, čínský pavilón, socha Samsona a Benátská studánka. Působivou až mystickou atmosféru parku na počátku 19. století zachycuje album ručně kolorovaných rytin A. Pucherny. Vlašimský park představuje v podstatě nejstarší známý počin o založení přírodně krajinářského parku v Čechách, který v minulých dobách patřil k nejzdařilejším. V uplynulých letech byla nejstarší část zámku generálně rekonstruována a slouží k prezentaci sbírek Muzea Podblanicka pro širokou veřejnost. Pro slavnostní účely Městského úřadu ve Vlašimi byla také zařízena obřadní síň. Zájemcům o přírodu a dějiny regionu je určena odborná muzejní knihovna a přednáškový sál. Muzeum Podblanicka seznamuje návštěvníky s historií regionu a přírodou ve Vlastivědné expozici. Největší vlašimská a.s. Sellier a Bellot - se také podílela na Expozici loveckého a sportovního střelectví, která je umístěna ve II. patře severního zámeckého křídla. |
||
|
