|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Ve východní části náměstí v Chrasti stojí zámek, bývalé sidlo, později letní sídlo královéhradeckých biskupů. V místech dnešního průčelí stávala rychta, kterou dal přestavět Albrecht Slavata z Chlumu a Košumberka na „panský dům“, k němuž bylo za Markéty Berkové r. 1605 přistavěno severní křídlo. Na počátku 18. století byla za biskupa Jana Adama z Mitrovic zahájena stavba východního křídla, v polovině století bylo přestavěno západní křídlo a přistavěno jižní. Je samozřejmé, že byly upraveny vnitřní prostory zámku, k dochovaným patří nástěnné malby podlažického rodáka Antonína Machka v čínském pokoji a římském sále. Ve východním křídle byla vybudována a vysvěcena kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla vyzdobena za biskupa Josefa Haise roku 1891 podle návrhu emauzských benediktinů. V současnosti je zámek v majetku města, v západním křídle je umístěn městský úřad, v ostatních křídlech pak městské muzeum, které bylo založeno roku 1893 (při příležitosti obeslání Českoslovanské národopisné výstavy) ředitelem školy Vincencem Paulusem. V muzeu jsou umístěny stálé expozice (geologie, paleontologie, historický vývoj Chrasti, kulturní osobnosti, zaniklá řemesla) a prodejní galerie. Odsvěcená kaple se 100 místy slouží k pořádání kulturních akcí. K zámku patří zahrada, kterou dal vybudovat v polovině 19. století biskup Karel Hanl. V roce 1903 byla upravena jako park podle návrhu architekta Thomayera z Prahy, byly zde vysázeny vzácné stromy a keře (př. liliovník tulipánokvětý, cypřišek nutkajský, tisovec dvouřadý aj.). Celková rozloha zahrady je tři hektary. Na zámeckou zahradu navazuje alej lip a kaštanů, tzv. Velká Lipka. Na jejím konci stojí kaplička Sv. Jana Nepomuckého, kterou dal postavit biskup Václav z Košínů roku 1728. Několikrát byla opravována, roku 1907 zbořena smrští, obnovena byla biskupem Karlem Kašparem v roce 1921. V jihovýchodním cípu náměstí vedle děkanství stojí v malém parčíku barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora a s neznámým datem vzniku. Na toto místo byla přemístěna r. 1882 a opravena r. 1996. Na budově děkanství v nice je umístěna kamenná plastika Sv. Floriána – patrona hasičů. Uprostřed náměstí byl 11. července 1937 odhalen pomník obětem I. světové války, jehož dominantou byla bronzová socha gen. M. R. Štefánika, dílo sochaře Mistra Březy. Na památník byla v roce 1945 připsána jména obětí z II. světové války. Socha byla roku 1953 totalitním režimem stržena a později zničena. |
||
|
