| |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 | Další >>
| | Na přelomu 12. a 13. století vznikl původní Starý zámek, který byl původně dvorcem (hospodářská zástavba + obytná budova), později gotickou tvrzí a hradem. Koncem 15. století byla tvrz přestavěna na pozdně gotický hrad. V roce 1639 byl hrad vypálen Švédy a po roce 1648 opraven v barokním stylu. Začátkem 19. století došlo k empírovým úpravám. Z expozice např.: 10 zámeckých interiérů převážně z 19. století, dokumentující životní styl kurfiřtské rodiny pánů z Hanau, dvě stálé výstavy dokumentující vývoj železářství a produkci litiny na Hořovicku a výstavu věnovanou hudebním automatofonům, takzvaným hracím strojkům, výstava nadpřirozených bytostí a strašidel v zámeckém sklepení, zámecký park, aj. | |
| | Původně gotická vodní tvrz, přestavěná renesančně, upravená barokně a pseodogoticky s přilehlými hospodářskými budovami a zámeckým parkem se sochami a vzácnými dřevinami. Z expozice např.: Cesta pravěkem k českému státu doplněná interaktivní hrou na archeology Hledání minulosti, Zdenka Braunerová doma i v cizině přibližující osobnost malířky, grafičky a organizátorky uměleckého a kulturního života, která velkou část svého života žila a tvořila v Roztokách, aj. | |
| | Dominantou hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Rozsáhlá zřícenina gotického hradu, přestavěného pozdně goticky a renesančně. Opuštěn na konci 18. stol. ... | |
| | Objekt je dokladem vzácně dochované lidové architektury a jeho dějiny jsou spolehlivě známy od přelomu 16. a 17. století. Statek, který původně obýval rychtář, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v roce 1995 a od té doby prochází náročnými opravami, které mohou být součástí prohlídky. Návštěvníci mohou shlédnout roubený obytný dům, zděné chlévy, stáje se sýpkou, stodolou a dalšími hospodářskými stavbami, expozice s ukázkami dobového bydlení, pečení chleba, hospodaření a lidových řemesel. | |
| | Rotunda sv. Petra a Pavla byla postavena na raně středověkém hradišti knížetem Spytihněvem II. po roce 895 a její loď je nejstarší dosud stojící stavbou u nás. Podle legend je spojena s výukou knížete sv. Václava. Ve 2. polovině 10. století byl na hradišti postaven druhý dnes už nezachovaný kostel zasvěcený Panně Marii, jehož půdorys je v terénu vyznačen. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb - valy, které obepínají plochu 22 hektarů a řadí tak budečské hradiště k největším raně středověkým hradištím u nás. Od přelomu 10. a 11. století hradiště ztrácelo svoji vojenskou a správní funkci a nakonec tamní kostely fungovaly jenom v rámci církevní správy. Spojení Budče s výukou sv. Václava vedlo významného pedagoga 19. století Karla Slavoje Amerlinga k pojmenování velkoryse koncipovaného ústavu pro další vzdělávání učitelů Budeč a totéž jméno si volily i nově vznikající učitelské jednoty. K. S. Amerling je jednou z významných osobností pochovaných na budečském hřbitově. Z expozice např.: rotunda a základy kostela Panny Marie, hřbitov, stavební vývoj budečské rotundy. | |
<< Předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 | Další >>
|
