- Velká ložnice - Je ukázkou barokního obytného interiéru a připomíná příchod rodiny Lobkowiczů na Mělník. Na vstupní stěně visí barokní šlechtické podobizny převážně z 18.století, mezi nimiž vyniká rozměrný portrét jednoho z majitelů Mělníka, Humprechta Jana Černína asi z roku 1668, dílo českého malíře Karla Škréty, který patří mezi první vrcholné umělce českého baroka. Rodinný portrét vedle vstupu do Růžového salonku zachytil zakladatele mělnické větve rodu Lobkowiczů, Augusta Antona Eusebia s manželkou Marií Ludmilou, rozenou Černínovou, spolu s dětmi - měli jich celkem 20, ale dospělosti se dožily pouze 3 a z nich jen jediný syn a dědic, Anton Isidor, zde zachycený v dětském věku - narodil se jako sedmnáctý v pořadí. Na pozadí je pohled na Escorial, kde August Anton Eusebius působil jako velvyslanec ve Španělsku.
Pokoji vévodí pozdně renesanční postel s nebesy na tordovaných sloupcích z roku 1657, v zadním čele s obrazem Madony s Ježíškem italského renesančního typu. Nad klekátkem visí obraz Panny Marie se světci, dílo vídeňského barokního malíře Martina Altomonteho. Dětský nábytek je z konce 19.století, ostatní nábytek (velké skříně, intarzovaný stůl a sekretáře) je barokního stylu s bohatými intarsiemi a řezbovými dekory. - Malý dámský salonek - Je zařízen nábytkem ve stylu Ludvíka XVI. Rodinný portrét neznámého šlechtice je z okruhu italského maliře Pompea Batoniho, dvorního malíře císařovny Marie Terezie. Obě velká dekorativní panneau jsou dílem francouzského malíře Jeana Baptisky Monnoyera. Po stranách menšího jsou portréty Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Drobná kruhová grafika zachycuje ruského cara Petra I. Velikého. Velký portrét představuje Antonii Josefu Černínovou, rozenou Khuenburg.
U vstupu do salonku je umístěna rokoková toaleta z lakovaného dřeva.
Dekoraci dámského pokoje dotvářejí na stěnách překrásné vějíře z 19.století, zdobené malbou na hedvábí, krajkami, perletí a vyřezávanou slonovinou, a dále ukázky ručních prací a odívání - pozoruhodný je rokokový dětský frak s bohatou výšivkou na sametu.
Na krbu je umístěna kolekce českého skla z 19.století s obtáčenými hadovitými motivy. - Pokoj Jiřího Kristiána Lobkowicze - Malá pánská ložnice připomína Jiřího Kristiána Lobkowicze, známeho a úspěšného sportovce a automobilového závodníka, který zahynul roku 1932 ve svém autě značky Bugatti na závodním okruhu AVUS v Berlíně. Jeho portrét vidíme na stojanu v celé místrnosti a ve vitríně jsou především jeho trofeje a upomínky, hlavně z veslařských a automobilových závodů. Na stěnách jsou rodinné fotografie obou rodičů.
V celé místnosti je umístěna první z lunet z cyklu o sv. Václavovi od Karla Škrety, které namaloval se svou dílnou pro augustiniánský klášter v Praze na Zděraže kolem roku 1641. Po zrušení kláštera Josefem II. zakoupil roku 1785 August Anton Eusebius Lobkowicz sedm lunet pro rodinné sbírky. Tento obraz zpodobnil kněze Hostivoda, který dle legendy toužil po ostatcích svatého Václava a po převozu světcova těla do Prahy mu do nastavené bílé roušky padá jeho prst.
Místnost je zařízena převážně barokním nábytkem: skřín má vyřezávané motivy orlic a postel je zdobena barokními intarziemi a řežbami, v zadním cele s motivem Madony. Na stole je raně barokní hrací kazeta na vrhcáby, vyrobena asi v Chebu kolem poloviny 17. století. Mezi zbraněmi na stěně se nacházejí lovecké tesáky a pušky z přelomu 16.a 17. stoleti, zvané tesinky, bohatě vykládané slonovinou a kostí. Model namořní lodi pochází patrně z 18. století z Holandska. - Pracovna kancléře Longina Lobkowicze - Pánská pracovna je věnována památce kancléře Augusta Longina Lobkowicze, který se stal jedním z nejvyšších úředníků habsburske monarchie.
Proti sobě jsou umístěny portréty Augusta Longina a jeho manželky Anny Berty, rozené Schwanzenbergove, se synem Jiřím Kristianem. Po stranách dveři jsou portréty kancléřova otce Antona Isidora a jeho matky Sidonie, rozené Kinské. Drobné portréty jsou v galerii habsburských panovníků.
Vzadu stojí francouzský psací stůl z konce 17. stoleti, zdobeny želvovinou, vbíjenou mosazí a cínem v ebenovém dřevu - tento styl je po svém tvůrci nazýván Boulle. Ve shodném stylu jsou zpracovány i skříňové hodiny na stole, francouzská práce asi z 2. poloviny 18. století. Po stranách jsou dvě kresby malíře Ludvíka Kohla z roku 1788, zachycující pohledy na zámky Mělník a Hořín. Velký psací stůl se zlacenými bronzovými aplikacemi a vbíjenou mosazí v rokokovém stylu je rovněž francouzská práce z poloviny 18. století. Deska je potažená plasticky tlačenou kůží.
V místnosti jsou zachována jediná zámecká kamna v empírovém slohu. - Jídelna - Tomuto pokoji vévodí překrásné barokní sekretáře s drobnými vedutami, vykládané želvovinou a s řezanými a zlacenými ozdobami, které pocházejí ze 17. stoleti z Antverp.
Nad vstupem do místnosti vidíme další lunetu ze Skretova cyklu, která zachycuje podle legendy moment, kdy se v knize Radslav pokořuje svatému Václavu - tato malba patří k nejkvalitnějším z celého cyklu a je nepochybně dílem samotného Karla Škrety. Obraz pod lunetou pochází z oblasti benátské malby 17. století, je dílem malíře Josefa Heinsche mladšího a je nazýván Rvačka na Ponte Rialto při závodech gondol na Canale Grande.
Na protější stěně je další stěžejní dílo mělnické sbírky: dramatická kompozice Davida s hlavou Goliášovou asi z roku 1720 se řadí rovněž k vrcholným dílům Petra Brandla. Biblická scéna setkání Eliezera s Rebekou je připisována italskému malíři Giovannimu Francescovi Barbierimu, zvanému Guercino. Velká scéna Smrt světce je pak dílem českého malíře asi kolem poloviny 18. století.
U okna visí portrét Františka Lobkowicze v oděvu řádového rytíře - ten se zasloužil o rozvoj vinic na Mělnicku.
- Velký zelený salón - V této místnosti si připomínáme dalšího významného člena rodiny, nejvyššího maršálka českého království, Jiřího Kristiána Lobkowicze. Jeho portrét i protější podobiznu manželky Anny, rozené Liechtensteinové, namaloval český malíř Frantisek Ženíček, který se jinak podílel na výzdobě Národního divadla v Praze.
Obě lunety ze svatováclavského cyklu, dramatická scéna Smrti kněžny Drahomíry a Svatý Václav vykupuje pohanské děti, aby mohly být pokřtěny, jsou opět díly Karla Škrety. Autorem obrazu Únos Heleny Trojské je německý barokní malíř Johann Carl Loth, vedlejší scéna Neptun a Amfitrite je patrně italského původu. Velký obraz na protější stěně s biblickou scénou Milosrdného Samaritána je připisován italskému malíři počátku 17. století, Pietrovi della Vecchia, dva menší výjevy Merkura a Diany a Dětství Jupiterovo vznikly v okruhu italského malíře Lucy Giordana. Scéna Zvěstování pastýřům u dvěří pochází opět asi z okruhu italského malíře Bossana. Dvě menší krajiny pak jsou dílem dalšího významného malíře vrcholného českého baroka, Václava Vavřince Reinera.
- Velký a malý sál s mapami a vedutami - V obou sálech je vystavena část kolekce vedut a map.
Mapy a veduty ve velkém sále pocházejí většínou z Amsterdamu ze 17. století; mapy zachycují Francii, Itálii a Nizozemí a jsou dokladem vynikající práce kartografů i dobových grafiků a tiskařů, po stranách s drobnými pohledy na důležitá města. Velké veduty zachycují významná evropská města : Paríž, Štrasburk, Londýn, Benátky, Florencie, Neapol, Brusel, Rotterdam, Amsterdam, Madrid, Lisabon, Sevilla, Kolín nad Rýnem, Frankfurt, Řežno, Norimberk, Magdeburg, Gdansk, Vratislav, Vídeň a Praha - část vedut pochází ze známé dílny Nikolause Visschera. Dále jsou ve velkém sále pohledy na barokní zámecké zahrady a typy námořních plavidel ze 17. století. Pozdně barokní truhly pocházejí z oblasti Mělnicka..
V malém sále je umístěn soubor vedut evropských měst, který vznikl v dílně tiskaře J.F.Probsta v Augsburgu kolem roku 1728 dle kreseb známého kreslíře F.B.Wernera. Jsou zde znázorněna města Verona, Bologna, Janov, Benátky, Paríž, Antverpy, Amsterdam, Rotterdam, Kolín nad Rýnem, Mohuc, Mnichov, Norimberk, Augsburk, Hamburg, Drážďany, Berlín, Stockholm, Stralsund, Praha, Brno, Kralovec (Kaliningrad) a Konstantonopol (Istanbul). Na stěnách jsou ukázky z bohatého souboru mečů, šavlí a kordů ze 17. - 19. stoleti a dále jsou zde 4 malá zámecká slavnostní děla z 18. století, vojenské bubny a několik krunýřů a helmic, součástí brnění převážně ze 17. století. Nad vstupem do místnosti je portrét Jiřího Kristana Lobkowicze, polního maršála císařovny Marie Terezie.
- Koncertní sál - Na stěnách je část souboru vedut zámku a parku ve Versailles od neznámého francouzského malíře 2. poloviny 18. století. Velký portrét neznámeho šlechtice s bílým koněm a mouřenínem je dílem patrně italského autora asi z přelomu 17. a 18. století. Sgrafito na vstupní stěně s motivy delfínů pochází z konce 16. století a bylo původně na fasádě rohové verze, která zanikla s přístavbou barokního křídla. Dva velké portréty naproti namaloval český malíř Tomáš Císařovský.
- Zámecké sklepy ze 14. století - 1500 m2 zámeckých sklepů ve 3 poschodích, kde je vidět zařízení na výrobu vína a dřevěné sudy s vyřezávanými ozdobami. Sklepy jsou oživeny expozicí nadpřirozených bytostí z mytologických příběhů starého Egypta, Řecka a středověké Evropy, které se staly součástí erbu šlechtických rodů.
Můžete zde spatřit např. Grafa (pták Noh), Draka, Pegase, Kentaura, Jednorožce, ale i Baziliška, jezinky atd.
|
