- První prohlídková trasa - Přízemí zámku byla zaměřena na vývoj města Třeboně, rožmberské rybníkářství a nejslavnější období třeboňského panství - vládu posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka.
V první části expozice se návštěvník dozvěděl stručnou historii města Třeboně, v souvislosti s Mistrem třeboňské Madony byl informován o jihočeské gotické plastice a seznámil se s formováním třeboňské rybniční sítě. V další části expozice pak procházel již klasickým zámeckým interiérem, zaměřeným především na posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Fraucimorem a Dvořanskou světnicí s erby rožmberských dvořanů na zdech tato prohlídková trasa končí.
- Druhá prohlídková trasa - Byla otevřena pro veřejnost až v roce 1996. V prostorách prvního patra zámku byly podle starých inventářů zařízeny soukromé apartmá rodiny Schwarzenbergů, kteří pobývali v Třeboni v průběhu 19. století hlavně o vánočních svátcích. Apartmá jsou doplněny drobnými osobními předměty, které se zachovaly v kmenovém inventáři. Návštěvník je seznamován s historií posledních držitelů zámku Třeboň - rodem Schwarzenbergů, zejména pak s osobnostmi 19. a přelomu 20. století.
- Rožmberské renesanční interiéry - Nejslavnější období Třeboně a zámku bylo za doby posledních žijících členů slavného a starobylého rodu Rožmberků. Právě s nimi se můžete setkat na této prohlídkové trase. Poznáte život moudrého a rozvážného Viléma z Rožmberka, zastávajícího ve své době místo nejvyššího purkrabího na dvoře císaře Rudolfa, ale i osud jeho neméně slavného bratra Petra Voka z Rožmberka.
Budete však také seznámeni s historií města, zámku a počátcích rybníkářství na Třeboňsku.
Protože zámek se dodnes zachoval v renesančním stavebním slohu, skýtá návštěva této trasy možnost poznat život našich předků za doby sličných dam a urozených kavalírů.
Budete-li mít štěstí můžete potkat i Bílou paní, která právě na třeboňském zámku našla svůj domov.
Soukromá schwarzenberská apartmá nejdelší etapa ve vývoji zámku i města je spjata se slavnou knížecí rodinou Schwarzenberků (1660-1945). Trasa je věnována historii tohoto šlechtického rodu na území Čech. Třeboň byla prvním trvalým majetkem Schwarzenbergů v Čechách. Expozice byla zpřístupněna v roce 1996 a je větším dílem uspořádaná podle archivních materiálů z roku 1896. Dokladuje a připomíná způsob života posledních generací hlubocko-krumlovské větve knížat ze Schwarzenbergu, počínaje pobytem knížete Adolfa Josefa a jeho manželky Idy.
Při prohlídce se mimo jiné dozvíte i některé zajímavé historky z bohatého života knížecího rodu, jehož historie sahá až do počátku 12. století.
- Konírna - Expozice jezdectví a chovu psů chov koní má na Třeboňsku dlouhou tradici. Zároveň dlouhou tradici, hlavně pro dobré krajinné podmínky, má i oblíbená kratochvíle šlechty-lovectví, ke kterému kromě koní je potřeba i loveckých psů. Pro tyto nepostradatelné pomocníky a přátele člověka se podařilo v roce 2001 nalézt místo v třeboňských zámeckých expozicích. Prostor se nalezl v objektu bývalé konírny. Návštěvníci jsou zde seznámeni s drezúrou koní, jezdeckými pomůckami, potřebami k lovu, životem loveckých psů. Mezi nejzajímavější exponáty patří obrazy J. J. Hamiltona, ale hlavně bruselské gobelíny z let 1645 - 47, zobrazující krále Ludvíka XII. při nejobtížnějších cvicích španělské jezdecké školy.
- Psí kuchyně, kasematy - Prohlídková trasa v první části navazuje na expozici v objektu konírny. Blíže zde se seznámíte s chovem psů na třeboňském panství, jejich životosprávou a způsoby lovů.
V další části se dozvíte o vývoji obranného systému města Třeboně z počátku 16. století, který byl postaven k obraně města před blížícím se tureckým nebezpečím. Nadčasový obranný systém uchránil město před vpádem pasovských, ale i domácími válkami.
Zpřístupněné podzemní chodby jsou již jen částí původního velkoryse pojaté jižní opevnění Třeboně.
Při prohlídce podzemních prostor se dále setkáte s katem. Seznámíte se se způsobem života a mučícími metodami té doby. - Zámecká galerie - V době hlavní sezóny, ale i mimo ni, se v prostorech galerie objevují známější začínající umělci, kteří zde představují svou tvorbu. Kromě autorských výstav i výstavy tématické (např. k rozvoji města či historii regionu).
Strašidla zemí Koruny České a erbovní bestie ve sklepních prostorách zámku mají návštěvníci možnost seznámit se s nadpřirozenými bytostmi fantastické zoologie, které se objevují v erbech šlechtických rodů. Na setkání s jezinkami, hejkalem, vlkodlakem, drakem, či bájným Pegasem se dlouho nezapomíná.
- Schwarzenberská hrobka - Samostatný objekt, architektonický skvost jihu Čech. Při prohlídce budete seznámeni s historií rodu a se zajímavostmi této neogotické stavby, ale navštívíte i samotnou hrobku s 26-ti představiteli hlubocko-krumlovské větvě Schwarzenbergů. Do podvědomí návštěvníků památek vstoupil Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou zejména jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Kněžna Eleonora se však také zasadila i o výstavbu nové hrobky, určené k umístění ostatků členů schwarzenberského rodu.
Od roku 1784 byli příslušníci hlavní větve schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí, poprvé připomínaném v roce 1515. Ten však v druhé polovině 19. století byl již zaplněn a také nevyhovoval poměrně přísným hygienickým předpisům, které mimo jiné nařizovaly samostatné odvětrávání prostoru hrobky a balzamování těla před uložením do dvouplášťové rakve.
Původní projekt nové hrobky, která se nachází v parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, navrhl významný rakouský architekt Johann Schmidt, který však nebyl dostatečně obeznámen s problematikou podloží a jeho návrh nebyl realizován. Znovu zde našel uplatnění knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Podle vzoru italského Campa Santa navrhl dvoupodlažní budovu v novogotickém stylu s monumentální schodišťovou rampou, zdařile zasazenou do okolní parkové plochy. Se stavbou bylo započato 14. července 1874 pod vrchním vedením Dewortzského. Na stavbě hrobky se podíleli řemeslníci z celých jižních Čech a za dva a půl roku bylo prostavěno 251 tisíc zlatých. Dne 29. července 1877 hrobku slavnostně vysvětil bratr knížete Jana Adolfa II., pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Střízlivému prostoru kaple dominuje hlavní oltář, zasvěcený Božskému Vykupiteli, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. V samotné hrobce, umístěné pod kaplí, se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexandrem Trippelem v roce 1789.
Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo stavby zřízen vzduchový kanál, široký 60 cm a hluboký 2 m. Ten odvádí vodu od stavby a zajišťuje tak suché prostředí hrobky.
Hrobka Schwarzenbergů je jednou z architektonicky nejpozoruhodnějších památkových staveb jižních Čech.
|
