|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 | |  | |  | |  | |  | |  |
|
|
 |
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
   |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Při stezce vedoucí z Vitorazska přes jižní Čechy dále do vnitrozemí byla založena nejspíše za Vítka mladšího (1213 - 1236) z rodu Vítkovců osada pojmenovaná Třeboň nebo též Wittingau. Po Vítkovi mladším následovali jeho synové Pelhřim, Ojíř a Vítek. Na západním konci městského tržiště si vystavěli dvorec, oddělený od osady příkopem a dřevěnou hradbou. Osada se rychle rozvíjela a roku 1280 se již připomíná kostel sv. Jiljí. Poslední držitel Třeboně z landštejnské větve Vítkovců Jan prodal roku 1366 město i panství bratrům Petrovi, Joštovi, Janovi a Oldřichovi z Rožmberka. Čtveřice bratří nezahájila držbu nejdříve výstavbou hradu, ale založila klášter augustiniánů při farním kostele sv. Jiljí. Noví majitelé udělili Třeboni roku 1376 práva královských měst a opevnili ji kamennými hradbami s příkopy. Hradby obklopily i nově budovaný hrad, který se poprvé připomíná roku 1379. Když se roku 1479 ujímal vlády nad rožmberským majetkem Vok z Rožmberka, vybral si Třeboň za své sídlo. Uklidnění v zemi a spořádanější hospodářské poměry dovolily Vokovi provést řadu stavebních záměrů. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu v dnešním severozápadním nároží, zvanou v 15. století curia maior, kde byly hlavní místnosti pánova příbytku. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka ( 1519 - 1524). Trojkřídlé stavení však bylo pohlceno pronikavou přestavbou, kterou na popud Viléma z Rožmberka (+ 1592) provedl vlašský stavitel Jan. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. V krátkém spojovacím traktu, který na něj navazoval, byla vstupní brána. Tím bylo vnitřní zámecké nádvoří uzavřeno. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten již v roce 1598 koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo a rozšířil jeho severozápadní nároží přístavbou západního výběžku. Práce pak pokračovaly na výzdobě interiéru přestavěného křídla. Roku 1602 po prodeji krumlovského panství se Petr Vok přestěhoval natrvalo do Třeboně a práce se rozběhly rychlejším tempem. Následujícího roku byla pro umístění početného dvora rožmberského vladaře zahájena stavba úředního domu podél východní strany vnějšího zámeckého nádvoří, jižně od bývalého Ruthardova domu (původní radnice), s nímž byl v roce 1604 spojen. Téhož roku dokončil Tomáš Třebechovský výzdobu tzv. Dvořanské světnice v přízemí nedávno dokončeného jihovýchodního křídla vnitřního nádvoří. Roku 1605 byla dostavěna severní brána, vedoucí z vnějšího nádvoří na náměstí. Její výmalbu zajistil již osvědčený Tomáš Třebechovský. Hned po svém příchodu do Třeboně dal Petr Vok rozšířit zahradu před západním traktem a postavit v ní patrový dřevěný pavilon, zdobený nástěnnými malbami. Pro umístění rozsáhlé rožmberské knihovny zakoupil Petr Vok roku 1604 dva měšťanské domy, vedoucí z náměstí ke klášteru, dal je zbořit a na jejich místě postavit patrový dům pro obrazárnu a knihovnu. V souvislosti s touto stavbou byla zrušena původní, tzv. Břilická brána a roku 1605 začal Domenico Cometta stavět novou bránu blíže klášteru, dnešní Budějovickou. Po jejím dostavění byla Břilická brána přestavěna na spojovací trakt mezi zámkem a budovou knihovny. Vnitřní nádvoří zámku bylo prolomeno novou branou do vznikajícího vnějšího nádvoří. Bránu malířsky vyzdobil Tomáš Třebechovský roku 1608 a rožmberskými znaky opatřil pasovský sochař Eliáš Heinschwanger. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cymbálem. Stavební činnost Petra Voka pokračovala roku 1606 vybudováním tzv. Dlouhé chodby na zdi městského opevnění mezi bývalou Břilickou a novou Budějovickou branou. Práce svěřené opět Comettovi se protáhly až do roku 1612. Ve vnějším nádvoří bylo započato s výstavbou brány v jeho jihovýchodním koutě. Práce započaly roku 1610 a kamenickou výzdobu zajistil Jan Lucanus, který také navrhl ozdobný portál pro Budějovickou bránu. Při politických zápasech mezi katolíky a evangelíky stál Petr Vok na straně císaře Rudolfa II., ač byl uvědomělým stoupencem českých bratrů. Při vpádu žoldnéřských vojsk pasovského biskupa Leopolda použil Petr Vok rodového stříbrného pokladu k vyplacení výpalného a tím uchránil milovanou Třeboň od zkázy. Poslední vladař rodu rožmberského zemřel 6. listopadu 1611. Dědici celého rožmberského panství se stali Švamberkové. První z nich, Petr ze Švamberka, dal postavit vedle brány do náměstí evangelickou modlitebnu. Zámek spojovala s modlitebnou krytá chodba, vedoucí nad severní zámeckou branou a celým východním traktem úředních budov. Veškeré stavební práce, dokončené v roce 1617, vedl italský stavitel Paolo Sarcelli. Již roku 1621 bylo třeboňské panství konfiskováno a přijal je sám císař Ferdinand II. Stavební činnost na zámku opět ožila za nových majitelů, kterými se stali roku 1660 Schwarzenbergové. Hned roku 1661 dal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu v severním křídle domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny prostšími barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny a roku 1706 vyzdobil tyto místnosti táborský malíř malbami představujícími spravedlnost a soud. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. Na místě dosavadní dřevěné pavlače nad Dlouhou chodbou, po které se procházelo ze zámku do kostela, postavil v letech 1724 - 1729 schwarzenberský stavitel Antonín Erhard Martinelli zděnou chodbu. Stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru získalo v roce 1766 vnější nádvoří dnešní podobu. Jedinou větší úpravou vnitřního zámku byla přestavba západního křídla s předsunutým výběžkem do zahrady v letech 1859 až 1860. Přibližně ve stejné době byl také upraven zámecký park. Zámecký park v Třeboni Za posledního vladaře domu rožmberského Petra Voka byly v letech 1602 až 1605 provedeny nákladné terénní úpravy bezprostředního okolí zámku Třeboň, spočívající především v zavezení močálů. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla zničena za třicetileté války a obnovena roku 1660. Kolem roku 1686 byly v zahradě ozdobné stříhané habrové stěny, stolisté růže a ovocné zákrsky. Na počátku 19. století byla tato zahrada rozšířena a pozměněna v park, který získal své dnešní základní dispozice v letech 1852 až 1870. |
||
|
