- Královský palác - Návštěvník prochází Královským palácem volně, bez průvodce. V přízemních prostorách jsou ve vitrinách vystaveny archeologické nálezy a na maketě hradu lze sledovat fortifikační systém areálu. Po schodišti, zřízeném až při rekonstrukci Královského paláce v minulém století, lze vystoupit na arkádový ochoz, obnovený ve stejné době. Na stěnách ochozu se nacházejí zbytky původních maleb, těžce poškozených povětrností po zřícení ochozu. Nejzřetelnější jsou scény Ukřižování a zápas sv. Jiří s drakem.
- Královské ložnice - Královské ložnice byly po sesutí zdiva upraveny jen jako terasy, z nichž lze sledovat údolní kotlinu, zatopenou přehradou.
- Služební místnost - Služební místnost byla původně spojena s královskými ložnicemi, dnes jsou na zdech osazeny transfery nástěnných maleb.
- Jídelna - Jídelna, z níž je vstup do Erbovní světnice, náznakově představuje zařízení středověkého interiéru. V okenních výklencích, kde bylo lépe vidět, sedávaly dámy u ručních prací.
- Rytířská síň - Rytířská síň sloužila k slavnostnímu přijímání význačných hostů a byla největší místností Královského paláce. Dvě čtvercová pole křížové klenby byla rekonstruována podle zbytků původních žeber, nalezených v suti při přestavbě.
- Přípravna - Přípravna byla kdysi obložena dřevem a sloužila k bydlení. Dnes v ní je prezentován příborník, sloužící v 15. a 16. století k úschově a vystavení nejvzácnějších kusů nádobí.
- Taneční síň - Taneční síň je zdobena freskami s výjevem zasedání čtyř kurfiřtů, volitelů císaře Svaté říše římské v čele s českým králem. Pod jejich nohami je zachyceno pět tanečních párů při tanci zvaném „basse danse“. Malba byla provedena podle dřevořezu v Schedelově kronice „Chronicum mundi“, vydané v Norimberku v roce 1493.
- Korunní síň - V Korunní síni Hlízové věže byly prý před dostavbou Karlštejna ukryty české korunovační klenoty. Dnes je zde instalován skříňový pozdně gotický oltář s jedním párem malovaných křídel a řezaným polychromovaným reliéfem Klanění tří králů, datovaným 1503.
- Kaple sv. Václava - Kaple sv. Václava: patří po architektonické stránce k vrcholným stavbám české ranné gotiky. Její budování v době Přemysla Otakara II. uzavřelo výstavbu Královského paláce. Monumentální nástěnná malba pochází převážně z posledního dvacetiletí 15. století. Na kamenné gotické menze je umístěn fragment pozdně gotického oltáře s řezným reliéfem Oplakávání Krista od Mistra zvíkovského Oplakávání.
|
